KNIHOVNA
Obsah
(rolování - posun dolů)
Bóaz a Rút- 5.
Samson a jeho žena- 5.
Mojžíš a Sipora- 4.
Izák a Rebeka- 3.
Abraham a Sára- 2.
Adam a Eva- 1.

  6.
Bóaz a Rút

Úvod

Vztahy nad rozdílnost v náboženství.
Pro lepší porozumění je vhodné si připomenout kulturu a způsob myšlení tehdejší doby.

Neděle:   Rodinné záležitosti

Rt 1,1  Za dnů, kdy soudili soudcové, nastal v zemi hlad. Tehdy odešel jeden muž z judského Betléma se svou ženou a dvěma syny, aby pobýval jako host na Moábských polích.

Moábští byli potomci Lota a jeho starší dcery. Izraelci se s nimi nikdy moc "nekamarádili", spíš naopak.
Dt 23,4 Do Hospodinova shromáždění nikdy nevstoupí Amónec nebo Moábec; ani jejich desáté pokolení nevstoupí do Hospodinova shromáždění,
5 zato že vám nevyšli vstříc s chlebem a vodou na cestě, když jste táhli z Egypta, a že Moáb najal proti tobě Bileáma, syna Beórova, z Petóru v Aramském Dvojříčí, aby ti zlořečil.
6 Ale Hospodin, tvůj Bůh, nechtěl Bileáma slyšet. Proto zvrátil Hospodin, tvůj Bůh, zlořečení tobě v požehnání, neboť Hospodin, tvůj Bůh, tě miloval.
7 Po všechny své dny nikdy neusiluj o pokoj s nimi ani o dobrodiní od nich.
Z Betléma odejde kvůli nedostatku úrody rodina - otec, matka a dva synové do země Moáb. Tam zemře otec, synové se ožení s Moábkami a později také zemřou, takže zůstane jen matka se svými dvěma snachami, všechny tři jsou vdovy. Pokud bychom neznali, jak události pokračovaly, asi bychom řekli že ta rodina jednala špatně a doplatila na to. Hledali pomoc v zemi, která uctívala jiná božstva. Avšak vztahy mezi Noemi, Orpou a Rút byly s láskou a tak je zde vidět, jak vztahy mezi lidmi jsou položeny nad různá "náboženství", zvlášť v období, kdy lidé potřebují pomoci, jakoby lidé byli důležitější než "to pravé náboženství". Ukazuje na to i příběh, který vyprávěl Ježíš Kristus v Lk 15,11n.


Otázky do diskuse
Umíme si zachovat věrnost Hospodinu i v kontaktu s jinými vyznáními?
Jak jednáme s lidmi jiných vyznání?


Pondělí:   Oddanost Rút

Rt 1,16  Ale Rút jí odvětila: "Nenaléhej na mne, abych tě opustila a vrátila se od tebe. Kamkoli půjdeš, půjdu, kdekoli zůstaneš, zůstanu. Tvůj lid bude mým lidem a tvůj Bůh mým Bohem..."

Při návratu zpět posílá Noemi své snachy také zpět, ví že jako vdovy nemají moc šancí na uživení a navíc to jsou cizinky... Orpa odchází, Rút zůstává i přes naléhání Noemi, které nejde vůbec o to, aby její snachy přijaly Boha Izraele i když o něm mluví, ale aby se vdaly a tak "každá našla odpočinutí v domě svého muže" (Rt 1,9). Návrat Noemi byl těžký a sama se tak vyjadřuje - odešla s rodinou a vrací se sama. Moábská Rút jí byla pomocí.

Otázky do diskuse
Umíme být pomocí lidem? Jak se to naučit?

Úterý:   Bóaz

Rt 2,11  Bóaz jí odpověděl: "Jsem dobře zpraven o všem, co jsi po smrti svého muže učinila pro svou tchyni, že jsi opustila otce a matku i rodnou zemi a odešla jsi k lidu, který jsi dříve neznala..."

Pokud si uvědomujeme, jak se izraelci dívali na cizí národy, pak jednání Bóaze je také překvapivé - Rt 2,10 "Jak to, že jsem u tebe došla přízně, že se mě ujímáš, ačkoli jsem cizinka?", je tu opět vidět, jak laskavé vztahy s pomocí jsou nad "náboženstvím". Možná by to bylo vhodnější otočit - pomoc člověku je víc, než to, jakého je vyznání. Všeobecně vztahy ani tehdy nebyly nic moc - Rt 2,22 Noemi své snaše Rút přisvědčila: "Dobře, má dcero, že chceš chodit s jeho děvečkami. Aspoň na tebe nebudou na cizím poli dorážet."

Otázky do diskuse
Umíte jednat s lidmi jinak než většina? Jak k tomu dojít?

Středa:   Nabídka manželství

Rt 3,1  Potom jí její tchyně Noemi řekla: "Neměla bych ti, má dcero, vyhledat odpočinutí, aby ti bylo dobře?..."

Na radu Noemi požádala Rút určitým kulturním zvykem Bóaze, aby si ji vzal. Jednalo se též o část zákona - Dt 25,5-8 Když budou bydlet bratři spolu a jeden z nich zemře bez syna, nevdá se žena zemřelého jinam, za cizího muže. Vejde k ní její švagr a vezme si ji za ženu právem švagrovství. Prvorozený syn, kterého porodí, ponese jméno jeho zemřelého bratra, aby jeho jméno nebylo z Izraele vymazáno. Avšak jestliže si ten muž nebude chtít vzít svou švagrovou, vystoupí jeho švagrová do brány ke starším a řekne: "Můj švagr se zdráhá zachovat svému bratrovi jméno v Izraeli, není svolný užít vůči mně práva švagrovství." Předvolají ho tedy starší jeho města a promluví s ním. Když bude stát na svém a řekne: "Nechci si ji vzít"... Bóazova odpověď byla - Rt 3,10-11 Nato jí řekl: "Požehnána buď od Hospodina, má dcero. Projevila jsi teď větší oddanost než dříve, že nechodíš za mládenci, ani nuznými ani bohatými. Už se neboj, má dcero! Udělám pro tebe všechno, oč si říkáš. Všechen můj lid v bráně ví, že jsi žena znamenitá.

Otázky do diskuse
xx

Čtvrtek:   Odkoupení

Rt 4,14  Tu řekly ženy Noemi: "Požehnán buď Hospodin, který tě odedneška nenechává bez zastánce, jehož jméno se bude ozývat v Izraeli..."

V úkole je poznámka, že slovo "odkoupení" se vyskytuje v různých formách celkem více než 23x, v obrázku je tento výskyt uveden angl. z původního hebrejského jazyka (23x).
Noemi poté byla opět šťastná - měla snachu, která ji velmi milovala a narodil se jí vnuk, kterému se stala chůvou - Rt 4,15-16.


Otázky do diskuse
Jak vysoko hodnotíte pomoc člověku, který pomoc skutečně potřebuje?
Jak vysoko hodnotíte mezilidské vztahy?


Pátek:   Závěr

V bibli lze najít dost událostí, kde "náboženství" dokáže ničit vztahy mezi lidmi. "Náboženství" nepokládám za totéž, co "věrnost Hospodinu". Věrnost Hospodinu a vztahy jsou důležité víc, než si mnohdy dokážeme domyslet.


  5.
Samson a jeho žena

Úvod

Sd 13. - 16. kap.
Žd 11,32

Průběh událostí s poznámkami

1. - narození, Sorea, západně od Jeruzaléma;
Rodičům Samsona před jeho narozením řekl Boží posel, co nemá jeho matka pít a jíst.
Sd 13,4 "...Proto se teď měj na pozoru: nepij víno ani opojný nápoj a nejez nic nečistého..."
Zajímavé je, že i při druhé návštěvě na dotaz Manóacha (Samsonova otce), jak mají po narození Samsona vychovávat, dostávají odpověď týkající se jeho matky.
Sd 13,12-14 Manóach řekl: "Nuže, až se splní tvá slova, na co je nutno u toho chlapce dbát a co s ním máme činit?" Hospodinův posel Manóachovi odpověděl: "Ať se žena varuje všeho, o čem jsem jí řekl. Ať neokusí ničeho, co pochází z vinné révy. Nesmí pít víno ani opojný nápoj ani jíst něco nečistého..."
Jednání Samsonovy matky v době jejího těhotenství bylo důležité a doporučené Božím poslem.

2. - dospění, mezi Soreou a Eštaólem, krátká vzdálenost, Eštaól je o trochu blíž k Jeruzalému;
Sd 13,24-25 I porodila ta žena syna a dala mu jméno Samson. Chlapec vyrostl a Hospodin mu žehnal. A duch Hospodinův ho začal ponoukat v Danovském táboře mezi Soreou a Eštaólem.

3. - zásnuby + lev, Timnata, západně od Sorey;
Sd 14,1-7 Samson sestoupil do Timnaty a spatřil v Timnatě ženu z pelištejských dcer. Když se vrátil, sdělil svému otci a matce: "V Timnatě jsem spatřil ženu z pelištejských dcer. Nuže, vezměte mi ji za ženu!" Ale otec s matkou mu bránili: "Což není žádná mezi dcerami tvých bratří a všeho mého lidu, že si jdeš pro ženu mezi pelištejské neobřezance?" Samson však svému otci odpověděl: "Vezmi pro mne tuto, protože to je v mých očích ta pravá!" Otec s matkou netušili, že je to od Hospodina, že hledá záminku proti Pelištejcům; toho času totiž vládli nad Izraelem Pelištejci. I sestoupil Samson s otcem a matkou do Timnaty. Když přišli k timnatským vinicím, vyskočil náhle proti němu řvoucí mladý lev. Tu se ho zmocnil duch Hospodinův, že jej holýma rukama roztrhl jako kůzle. Otci ani matce nepověděl, co udělal. Pak sestoupil dolů, aby se domluvil s tou ženou; v Samsonových očích to byla ta pravá.
Dvojí zmínka o Samsonových očích ukazuje na to, že "podlehl" kráse ženy. Avšak zmínka o tom, že je to od Hospodina, je přinejmenším zajímavá. V události o lvu je první popis tělesné síly Samsona.

4. - svatba + hádanka, Timnata
Sd 14,15-17 Po tři dny nebyli s to hádanku rozluštit. Sedmého dne navedli Samsonovu ženu: "Přemluv svého muže, ať nám hádanku prozradí! Jinak tě i s domem tvého otce upálíme. To jste nás sem pozvali, abyste nás obrali?" I vyčítala ta žena s pláčem Samsonovi: "Chováš vůči mně jenom nenávist, nemáš mě rád! Dals hádanku synům mého lidu a neprozradil jsi mi ji." Odpověděl jí: "Ani svému otci a své matce jsem ji neprozradil, a tobě bych ji měl prozradit?" Ale ona na něj s pláčem naléhala po celých sedm dní hostiny, že jí to sedmého dne prozradil. Tolik ho obtěžovala. A ona prozradila hádanku synům svého lidu.
Je tu vidět jednání Pelištejců - likvidace rodiny upálením nebyla asi nic vyjímečného, i v tomto případě k tomu později stejně došlo. Samson "podlehl" naléhání své ženy o prozrazení hádanky.
Mimochodem - věty typu: "Chováš vůči mně jenom nenávist, nemáš mě rád!" jsou manipulativní, láska se nedokazuje splněním přání druhého člověka řečených vyčítavým způsobem.

5. - hádanka + odchod, Aškalón, jihozápadně dole u pobřeží;
Sd 14,19 Tu se ho zmocnil duch Hospodinův, sestoupil do Aškalónu a pobil tam třicet mužů. Pobral jim jejich výstroj a dal sváteční šaty těm, kdo rozluštili hádanku. S planoucím hněvem se pak vrátil do otcovského domu.
Druhá zmínka o Samsonově síle.

6. - návrat, Timnata
Sd 15,1-3 Po nějakém čase, ve dnech, kdy se žala pšenice, navštívil Samson svou ženu a přinesl darem kozlíka. Řekl: "Rád bych vešel do pokojíku ke své ženě." Ale její otec mu nedovolil vejít a namítl: "Myslil jsem, že k ní chováš nenávist, tak jsem ji dal tvému družbovi. Což není její mladší sestra hezčí? Může být tvá místo ní!" Ale Samson jim odvětil: "Tentokrát budu vůči Pelištejcům bez viny, když jim provedu něco zlého."
Na otci ženy Samsona je opět vidět, jak Pelištejci uvažovali a jednali. Konflikt mezi Samsonem a Pelištejci narůstá.

7. - ohně a pomsta, Timnata
Sd 15,4-6 Odešel a pochytal tři sta lišek. Potom vzal pochodně, otočil vždy dvě lišky ocasy k sobě a mezi ně připevnil pochodeň. Pochodně zapálil a lišky pustil do nepožatého obilí Pelištejců. Zapálil jak kopky, tak nepožaté obilí, dokonce i vinice a olivy. Pelištejci se vyptávali: "Kdo tohle udělal?" Rozkřiklo se: Samson, zeť Timnaťana, za to, že mu vzal ženu a dal ji jeho družbovi. I přitáhli Pelištejci a upálili ji i s jejím otcem. Tu jim Samson řekl: "Když takhle jednáte, neustanu, dokud nad vámi nevykonám pomstu." Bil je hlava nehlava a způsobil jim zdrcující porážku.
Pomocí lišek Samson spálil Pelištejcům obilí a další úrodu. Spor přerostl ve fyzické vyrovnávání účtů. Pelištejci však nevytáhli proti Samsonovi, ale zlikvidovali jeho ženu i s tchánem. Je zajímavé, že když Samson pobil 30 mužů v Aškalónu, tak se nic nedělo, ale když jim spálil obživu, Pelištejci jednali. V textu jsou další zmínky o Samsonově síle.

8. - konflikt přerůstá v mezinárodní, Étam a Lechí, Étam je nahoře jižně od Jeruzaléma, Lechí nevím - asi někde nad hranicemi (?);
Sd 15,10-11 Judští muži se ptali: "Proč jste na nás přitáhli?" Odpověděli: "Přitáhli jsme spoutat Samsona a naložit s ním stejně, jako on nakládal s námi." I sestoupilo tři tisíce judských mužů ke skalní strži Étamu a řekli Samsonovi: "Copak nevíš, že nad námi vládnou Pelištejci? Cos nám to provedl?" Odvětil jim: "Jak jednali oni se mnou, tak jsem já jednal s nimi."
Kdo je vinen?
Sd 15,14-15 Když přišel do Lechí, Pelištejci ho přivítali válečným pokřikem. Tu se ho zmocnil duch Hospodinův a provazy na jeho pažích byly jako nitě, které sežehl oheň. Pouta mu na rukou povolila. Našel čerstvou oslí čelist, popadl ji do ruky a pobil jí tisíc mužů.
O tom, že Samsona se zmocnil duch Hospodinův je psáno 3x (duch Hospodinův 4x a slovo Hospodin 10x), postupně vykonal stále víc a nakonec Pelištejci utrpěli velkou porážku.
Z textů - Pelištejci žili mezi Judskem a Středozemním mořem, byli modloslužebníci, v té době vládli nad Izraelem, jednali dost podrazácky, bez ohledu na druhé lidi pro svůj prospěch v uspokojování i tělesných potřeb, k čemuž vlastně modloslužba vede.
Vypadá to, že příběh o Samsonovi je rozdělen na dvě části, kde každá končí textem o tom, že soudil Izraele dvacet let - Sd 15,20 + Sd 16,31 a dal by se v tom vidět (1) Samsonův vzestup a (2) Samsonův sestup.

9. - nevěstka (prostitutka), Gáza a Chebrón, Gáza je na jihu u moře (Pelištejci), Chebrón je na jihu na horách (Judsko);
Sd 16,1 Pak se Samson odebral do Gázy. Spatřil tam ženu nevěstku a vešel k ní. Obyvatelům Gázy bylo oznámeno: "Přišel sem Samson." Obcházeli kolem a číhali na něho celou noc v městské bráně. Po celou noc tiše vyčkávali. Řekli: "Až nastane jitro, zabijeme ho." Ale Samson ležel jen do půlnoci. O půlnoci vstal, vysadil křídla vrat městské brány s oběma veřejemi, vytrhl je i se závorou, vložil si je na ramena a vynesl je na vrchol hory ležící směrem k Chebrónu.
Začíná se více projevovat Samsonova slabost k ženám. Přesto mu síla zůstává, další zmínka o Hospodinu je až když od něho odstoupil (v.20).

10. - Delíla, Hroznový úval (Sorek) (?);
Samson ženě, kterou si zamiloval, prozrazuje tajemství své síly, zaměnil tím prvořadost...
Vypadá to, že Delíla Samsona nemilovala - jednala za odměnu. Čtyřikrát se jej ptá na jeho sílu, při třetím používá ten samý způsob, jako kdysi Samsonova manželka: Sd 16,15 Zase mu vytýkala: "Jak můžeš říkat: »Miluji tě«, když tvé srdce není při mně! Už třikrát jsi mě obelstil a neprozradils mi, v čem je tvá veliká síla."
Samson ačkoliv viděl, že Delíla jej chce obelstít, nakonec tajemství prozradil, všimněte si, že při třetí odpovědi se už zmínil o vlasech a nespoutání...
1. odpověď - 7 syrových houžví
2. odpověď - nové provazy
3. odpověď - 7 pramenů vlasů do osnovy
4. odpověď - ostříhat 7 pramenů vlasů

11. - poražen, Gáza
Sd 16,21-24 Pelištejci se ho zmocnili, vypíchli mu oči a odvlekli ho do Gázy, kde ho spoutali dvojitým bronzovým řetězem. Ve vězení musel mlít. Ale vlasy na hlavě mu začaly hned po oholení dorůstat. Pelištejská knížata se shromáždila, aby obětovala velkou oběť svému bohu Dágonovi a aby se oddala radovánkám. Řekli: "Náš bůh nám vydal do rukou Samsona, našeho nepřítele." Když ho lid viděl, vychvaloval svého boha. Volali: "Náš bůh nám vydal do rukou našeho nepřítele, pustošitele naší země, který mnoho našich skolil."
V očích Pelištejců je Dágon silnější než Hospodin.

12. - pomsta, Gáza, Sorea a Eštaól
Sd 16,25-31 Rozjařili se a křičeli: "Zavolejte Samsona, ať nám poslouží k nevázaným hrám!" Zavolali tedy Samsona z vězení, aby si s ním nevázaně pohrávali. Postavili ho mezi sloupy. Samson požádal mládence, který jej vedl za ruku: "Pusť mě, ať mohu ohmatat sloupy, na nichž budova spočívá, a opřít se o ně!" Dům byl plný mužů i žen, byla tam všechna pelištejská knížata. I na střeše bylo na tři tisíce mužů a žen, hodlajících přihlížet nevázaným hrám se Samsonem. I volal Samson k Hospodinu a prosil: "Panovníku Hospodine, rozpomeň se na mne a dej mi prosím jen ještě tentokrát sílu, Bože, abych rázem mohl vykonat na Pelištejcích pomstu za svoje oči!" Pak Samson pevně objal oba prostřední sloupy, na nichž budova spočívala, a vzepřel se proti nim, proti jednomu pravicí a proti druhému levicí. A řekl: "Ať zhynu zároveň s Pelištejci!" Napnul sílu, a dům se zřítil na knížata i na všechen lid, který byl v něm, takže mrtvých, které usmrtil umíraje, bylo víc než těch, které usmrtil zaživa. I sestoupili jeho bratří a celý jeho dům, vynesli ho, vrátili se a pochovali ho mezi Soreou a Eštaólem v hrobě jeho otce Manóacha. Soudil Izraele po dvacet let.
Třikrát je zmínka o nevázaných hrách, ty se týkají i sexu. Dorůstající vlasy a modlitba k Hospodinu - síla se Samsonovi vrátila, použil ji na pomstu za své oči...


Závěr

V listě Židům v NZ je Samson zařazen k mužům víry...
Úkoly by mohly vést k bojování proti hříchu. Hřích je samozřejmě špatný, jenže boj proti němu nevede k vítězství, přivede buď k zoufalství, nebo k pýše. Náš boj je boj věrnosti - 1 K 4,1-2 + 2 Tm 4,7. (Nezaměřujme se až tak na boj v činech, ale na boj v myšlení.)


  4.
Mojžíš a Sipora

Úvod

Podnadpis: Vztahy na prvním místě

Neděle:   Rytířské chování u studny

Ex 2,19  Odpověděly: "Nějaký Egypťan nás vysvobodil z rukou pastýřů. Také nám ochotně navážil vodu a napojil stádo."

Na dvou událostech které se staly nedlouho po sobě lze vidět, že Mojžíš musel mít buď sílu nebo umět bojovat a neměl rád, když se ubližovalo slabším.
Ex 2,11-12 V oněch dnech, když Mojžíš dospěl, vyšel ke svým bratřím a viděl jejich robotu. Spatřil nějakého Egypťana, jak ubíjí Hebreje, jednoho z jeho bratří. Rozhlédl se na všechny strany, a když viděl, že tam nikdo není, ubil Egypťana a zahrabal do písku.
O tom se však dověděl farao (vládce Egypta) a chtěl nechat Mojžíše (adoptivního syna faraónovy dcery) zabít...
Ex 2,15-17 Farao o tom vskutku uslyšel a chtěl dát Mojžíše zavraždit. Ale Mojžíš před faraónem uprchl a usadil se v midjánské zemi; posadil se u studny. Midjánský kněz měl sedm dcer. Ty přišly, vážily (vytahovaly ze studny) vodu a plnily žlaby, aby napojily stádo svého otce. Tu přišli pastýři a odháněli je. Ale Mojžíš vstal, ochránil je a napojil jejich stádo.
Na mapce je označen Egypt a Midjan, některé mapy označují území Midjan až za Sínajský poloostrov (červená), jiné zasahující i Sínajský poloostrov (fialová). Minimálně musel Mojžíš ujít asi 300 km.
Mojžíš pomohl aniž by si poté nárokoval nějakou odměnu, třeba i jen jídlo. Midjánský kněz pozval tohoto "egyptského muže" na večeři. Národnostní i náboženské zaměření šlo u obou mužů stranou. Na podobné smýšlení poukázal Ježíš Kristus v podobenství L 10,30-37.


Otázky do diskuse
Umíte pomoci potřebným, aniž byste si nárokovali jakoukoli odměnu?
Jak vnímáte lidi jiných denominací a vyznání, když potřebují pomoc?
Umíte být vděčni? Co je to vděčnost?


Pondělí:   Mojžíš a jeho tchán

Ex 4,18  Mojžíš odešel a vrátil se ke svému tchánu Jitrovi. Řekl mu: "Rád bych šel a vrátil se ke svým bratřím, kteří jsou v Egyptě, a podíval se, zda ještě žijí." Jitro Mojžíšovi odvětil: "Jdi v pokoji."

Mojžíšův tchán měl dvě jména - Reúel (Boží přítel) a Jitro. Byl to moudrý člověk. Jeho jednání vůči Mojžíšovi je zvláštní. Mojžíš byl vůči němu jiného národa, uctívačem jiného boha, možná i jiné barvy pleti a utečenec. Protože pomohl jeho dcerám, pozval jej na večeři. Nechal jej u sebe pracovat, dal mu svoji nejstarší dceru za manželku, a když po 40 letech chce Mojžíš jít do Egypta, jeho odpověď "jdi v pokoji" je vůbec zvláštní. Přát opravdově druhému "pokoj" je jednak známkou Boží blízkosti a jednak dáváním svobody druhým lidem (např. Lában s Jákobem jednal jinak). A nakonec při návratu Mojžíše mu dává radu, jak soudit lid. V textech Ex 18,9-11 je zmínka o tom, jaký postoj měl k Hospodinu: Jitro měl radost ze všeho dobrého, co Hospodin Izraeli prokázal, a že jej vysvobodil z moci Egypta. Řekl: "Požehnán buď Hospodin, že vás vysvobodil z moci Egypta a z ruky faraónovy, že vysvobodil tento lid z područí Egypta. Nyní jsem poznal, že Hospodin je větší než všichni bohové; odplatil jim podle toho, jak se vypínali nad Izraele."
Zajímavé je také, že Mojžíš si uchoval víru v Hospodina i když se setkal s božstvy Egypta a pak i božstvy Midjan. Je ale možné, že jako pastýř měl k Hospodinu velmi blízko...


Otázky do diskuse
Co je to pokoj, jak jej získat, jak jej umět přát druhým lidem? Umíte svým blízkým dávat svobodu "přijít" a svobodu "odejít" (zvlášť v oblasti duše)?

Úterý:   Sipora a náboženství jejího manžela

Ex 4,24  Když se na cestě chystali nocovat, střetl se s ním Hospodin a chtěl ho usmrtit.

Toto je událost, které moc nerozumím...
Ex 4,22 Potom faraónovi řekneš: Toto praví Hospodin: Izrael je můj prvorozený syn.
23 Vzkázal jsem ti: Propusť mého syna, aby mi sloužil. Ale ty jsi jej propustit odmítl. Za to zabiji tvého prvorozeného syna."
24 Když se na cestě chystali nocovat, střetl se s ním Hospodin a chtěl ho usmrtit.
25 Tu vzala Sipora kamenný nůž, obřezala předkožku svého syna, dotkla se jeho nohou a řekla: "Jsi můj ženich, je to zpečetěno krví."
26 A Hospodin ho nechal být.

Jako by první syn byl obřezán Mojžíšem podle smlouvy s Hospodinem Gn 17,7-14; ale druhý syn (s. Ellen také píše, že se jednalo o mladšího syna) asi na přání Sipory - podle toho co řekla a tedy zvyku země Midjan měl být obřezán později - až v den své svatby. Od Mojžíše to nebylo zrovna OK a Sipora rychle porozuměla kde je chyba a sama ji napravila.
Než došli do Egypta, poslal Mojžíš svoji manželku i se syny domů a setkal se s nimi až při cestě zpět:
Ex 18,2 Tu vzal Jitro, Mojžíšův tchán, Siporu, Mojžíšovu manželku, kterou on poslal zpět,
3 a dva její syny; první se jmenoval Geršom (to je Hostem-tam), neboť Mojžíš řekl: "Byl jsem hostem v cizí zemi",
4 a druhý se jmenoval Elíezer (to je Bůh-je-pomoc), neboť řekl: "Bůh mého otce je má pomoc, vysvobodil mě od faraónova meče".
5 Jitro, Mojžíšův tchán, přišel k němu s jeho syny a manželkou na poušť, kde on tábořil, k hoře Boží.

Podle ap. Pavla je to nyní s obřízkou jinak Ř 2,28-29.


Otázky do diskuse
Jak důslední jste ve věcech prvořadých?
Umíte rozeznávat věci prvořadé od věcí druhořadých i v duchovní oblasti?


Středa:   Sipora a Mirjam s Áronem

Nu 12,3  Mojžíš však byl nejpokornější ze všech lidí, kteří byli na zemi.

Celá událost týkající se sourozenců - Mirjam, Mojžíš, Áron:
Nu 12,1 Mirjam s Áronem mluvila proti Mojžíšovi kvůli kúšské ženě, kterou si vzal; pojal totiž za ženu Kúšanku.
2 Říkali: "Což Hospodin mluví jenom prostřednictvím Mojžíše? Což nemluví i naším prostřednictvím?" Hospodin to slyšel.
3 Mojžíš však byl nejpokornější ze všech lidí, kteří byli na zemi.
4 Hned nato řekl Hospodin Mojžíšovi i Áronovi a Mirjamě: "Vy tři vyjděte ke stanu setkávání!" Všichni tři tedy vyšli
5 a Hospodin sestoupil v oblakovém sloupu a stanul u vchodu do stanu. Zavolal Árona a Mirjam a oba předstoupili.
6 Řekl: "Poslyšte má slova: Bude-li mezi vámi prorok, já Hospodin se mu dám poznat ve vidění, mluvit s ním budu ve snu.
7 Ne tak je tomu s mým služebníkem Mojžíšem. Má trvalé místo v celém mém domě.
8 S ním mluvím od úst k ústům ve viděních, ne v hádankách; smí patřit na zjev Hospodinův. Jak to, že se tedy nebojíte mluvit proti mému služebníku Mojžíšovi?"

Mirjam a Áron začali závidět Mojžíšovi kvůli vedení izraele. Nespokojenost spočívala i v tom, že Mojžíš si vzal ženu jiného národa (mohlo se stále jednat o Siporu - Abk 3,7). Mojžíš k tomu neřekl nic, ačkoliv mohl - možná bychom podle této situace mohli definovat co je to pokora.


Otázky do diskuse
Zkuste definovat slovo "pokora".
Jste spokojeni s tím, kam vás Hospodin postavil ke službě?


Čtvrtek:   Mojžíš a jeho švagr

Nu 10,29  Mojžíš řekl Chóbabovi, synu Midjánce Reúela, svého tchána: "Táhneme k místu, o kterém Hospodin prohlásil: Dám vám je. Pojď s námi, prokážeme ti dobro. Vždyť Hospodin přiřkl Izraeli vše dobré."

Kontext:
30 On mu však odpověděl: "Nepůjdu; chci jít do své země a do svého rodiště."
31 Mojžíš řekl: "Neopouštěj nás prosím! Znáš přece na poušti místa, kde můžeme tábořit; buď naším průvodcem.

Je to zvláštní, Mojžíš věděl, že je přesně vede Hospodinův oblak a přesto takto jedná se svým švagrem. Můžeme se jen domnívat proč - zda chtěl aby švagr zůstal s nimi z důvodů rodinných, duchovních, putování přes poušť, atd.
V úkole dole je poznámka o pohnutkách, není však jednoduché svoje pohnutky poznat. Skutečné motivace bývají hlubší, než si třeba myslíme.


Otázky do diskuse
K čemu je dobré hledat motivace svého jednání?
Jakým způsobem je lze skutečně najít?
Pokud je budete hledat, jste ochotni nechat se překvapit?


Pátek:   Závěr

Možná by se dalo v událostech Mojžíšovi rodiny najít některé principy vedoucí k dobrým vztahům.
Ohledně vztahů bychom mohli někdy hledat odpovědi na tyto dvě otázky:
1) O co nám jde?
2) Jakým způsobem se toho snažíme dosáhnout?
Asi by nás to přivedlo k určitému odhalení, ale co s tím je věc další.
Snad lepší je odrážet charakter našeho Pána tím, že s ním chodíme a učíme se od něj.


  3.
Izák a Rebeka

Úvod

V příbězích tohoto manželství lze poznat, že negativní události mohou být, ale také nemusí být důsledkem jednání ve vzájemných vztazích. Nebuďme tedy zas tak rychlí v hodnocení současných problémů uprostřed rodinných vztahů.

Neděle:   Důležité opatření

Gn 24,3  Zavazuji tě přísahou při Hospodinu, Bohu nebes a Bohu země, abys nebral pro mého syna ženu z dcer Kenaanců, mezi nimiž sídlím.

Abraham si byl vědom Hospodinova slibu, že dá jeho potomstvu slíbenou zemi. Nechtěl proto, aby jeho syn z této země odešel bydlet jinam. A nechtěl ani, aby jeho syn si vzal za manželku ženu, která uctívá "pohanská" božstva. Poslal tedy svého sluhu, aby přivedl z jeho rodiště ženu pro Izáka (je zajímavé, že neposlal přímo Izáka). V celé události je vidět, že Hospodin jednal na základě modliteb a možná bychom mohli říct, že to bylo manželství "vymodlené". A přesto později toto manželství Izáka a Rebeky nebylo bez problémů.
Je tady i vidět, jak děti snadněji okoukají jednání (dobré i špatné) svých rodičů, než aby se řídili jejich radami. Izák věděl od svého otce, že se narodil zázrakem od Hospodina a tak si nebral druhou ženu (poučen z jednání svého otce), když Rebeka nemohla mít děti, ale prosil Hospodina a Rebeka děti mít mohla. V době hladu odešel do Geraru a o Rebece říkal, že je jeho sestra (kdysi to vyšlo i jeho otci). A Rebeka se později začala v negacích projevovat jako její bratr Lában, což mohli oba mít také nevědomky okoukané od svých rodičů. Hezké je to, že vztah Izáka a Rebeky i po více letech byl v lásce - Gn 26,8.


Otázky do diskuse
Pondělí + Úterý:   Jákob a Ezau + Prvorozenství - obsah a význam

Gn 25,33  Jákob řekl: "Odpřisáhni mi to dnes." A on mu to odpřisáhl, a tak své prvorozenství prodal Jákobovi.
Gn 26,4  »Tvé potomstvo rozmnožím jako nebeské hvězdy; tvému potomstvu dám všechny tyto země. V tvém potomstvu dojdou požehnání všechny pronárody země.«

Izákovi a Rebece se narodila dvojčata - Ezau (první) a Jákob (druhý), rozdílní v tom jak vypadali i v tom jak jednali. Ezau později prodal svému bratru Jákobovi prvorozenství za misku jídla, když "měl hlad". Ani jeden z nich v tu chvíli nejednali úplně OK. Jákobovi šlo o prvorozenství, ale proč? Má se za to, že v době SZ obdržel prvorozený syn po otcově smrti dvakrát více majetku než kterýkoliv z dalších sourozenců. Jákobovi šlo však asi ještě i o otcovo požehnání prvorozenému synu...
Nezaměňujme prvorozenství (hebr. bekorah) za požehnání (hebr. berakah).
Všichni čtyři věděli o Hospodinově slibu požehnání, jedinému Ezauovi o něj nešlo.


Otázky do diskuse
Středa + Čtvrtek:   Ukradené požehnání + Ženy a smlouva

Gn 27,13  Matka mu řekla: "Takové zlořečení ať padne na mne, můj synu. Jen mě poslechni, jdi a dones mi kůzlata."
Gn 28,1  I povolal Izák Jákoba a požehnal mu. Přikázal mu: "Neber si ženu z dcer kenaanských..."

Izák tíhnul k Ezauovi, věděl že je starší (prvorozený) a oba měli rádi jídlo, zvlášť to, co Ezau ulovil. Rebeka tíhla k Jákobovi, povahově jí byl bližší než Ezau.
Ohledně požehnání se odehrávají zajímavé události... Izák zestárl, chce staršímu synu (Ezau) požehnat, Rebeka to slyší a přemluví mladšího syna (Jákob), aby s její pomocí a podvodem přestrojením získal otcovo požehnání. Skutečně jej získá:
Gn 27,27-29 "Hle, vůně mého syna jako vůně pole, jemuž žehná Hospodin. Dej ti Bůh z rosy nebes a ze žírnosti země, i hojnost obilí a moštu. Ať ti slouží lidská pokolení, ať se ti klanějí národy. Budeš panovat nad svými bratry a synové tvé matky se ti budou klanět. Kdo prokleje tebe, bude proklet, kdo žehnat bude tobě, sám bude požehnán."
Pak přišel Ezau a Izák se zhrozil, že byl podveden, požehnání nešlo vzít zpět a Ezau požehnat chtěl, dostal toto:
Gn 27,39-40 "Tvé sídliště bude bez žírnosti země, bez rosy shůry, rosy nebeské. Bude tě živit meč, avšak svému bratru budeš sloužit. Jen když se budeš toulat bez domova, setřeseš jeho jho ze své šíje."
Ezau však toužil po požehnání, které získal jeho bratr Jákob a které mu mělo patřit. Naštval se a chtěl Jákoba zabít. Rebeka se to dozvěděla, chce poslat Jákoba pryč - ke svému bratru Lábanovi, do doby než se Ezau přestane na něj hněvat. Vůči Izákovi zde používá tzv. psychickou manipulaci:
Gn 27,46 - Gn 28,5 Izákovi pak Rebeka řekla: "Zprotivilo se mi žít s dcerami chetejskými. Vezme-li si Jákob ženu z chetejských dcer, jako jsou tyhle dcery této země, k čemu mi život?" I povolal Izák Jákoba a požehnal mu. Přikázal mu: "Neber si ženu z dcer kenaanských. Odejdi do Rovin aramských do domu Betúela, otce své matky, a odtud si vezmi ženu z dcer jejího bratra Lábana. Kéž ti Bůh všemohoucí požehná, rozplodí tě a rozmnoží. Bude z tebe společenství lidských pokolení. Kéž ti dá požehnání Abrahamovo, tobě i tvému potomstvu, abys obdržel zemi, v níž jsi hostem a kterou Bůh dal Abrahamovi." Pak Izák Jákoba propustil a ten šel do Rovin aramských k Lábanovi...
Izák nyní dal Jákobovi požehnání, které se týkalo Hospodinova slibu Abrahamovi a Izákovi ohledně země a potomků. Vypadá to, že to první požehnání, které Jákob "ukradl" Ezauovi nebylo pro Jákoba až tak důležité, ale Ezau po něm toužil - týkalo se hojnosti a panování. Můžeme jenom domýšlet, jak by se vše asi odehrávalo bez těch podvodů...
Rebeka už Jákoba nikdy neviděla.


Otázky do diskuse
Pátek:   Poznámka

Napsané otázky jsou pro hlubší odpovědi.


  2.
Abraham a Sára

Chronologický přehled

Noe - 9 pokolení - Abram
Abram a Sáraj v Uru Kaldejském
odejití do Cháran
Terach, otec Abrama zemřel

Gn 12,2 "...Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno. Staň se požehnáním!..."

odejití do kenaanské země a Šekem

Gn 12,7 I ukázal se Abramovi Hospodin a řekl: "Tuto zemi dám tvému potomstvu."

procházení kenaanskou zemí do Negebu
hlad a odejití do Egypta + farao / Sára vydávaná za sestru
návrat a rozdělení pastýřů Abrama x Lota

Gn 13,14 Poté, co se Lot od něho oddělil, řekl Hospodin Abramovi: "Rozhlédni se z místa, na němž jsi, pohlédni na sever i na jih, na východ i na západ,
15 neboť celou tu zemi, kterou vidíš, dám tobě a tvému potomstvu až navěky.
16 A učiním, že tvého potomstva bude jako prachu země. Bude-li kdo moci sečíst prach země, pak bude i tvé potomstvo sečteno.
17 Teď projdi křížem krážem tuto zemi, neboť ti ji dávám."


zajetí a vysvobození Lota
Malkísedek

Gn 15,1 Po těchto událostech se stalo k Abramovi ve vidění slovo Hospodinovo: "Nic se neboj, Abrame, já jsem tvůj štít, tvá přehojná odměna."
2 Abram však řekl: "Panovníku Hospodine, co mi chceš dát? Jsem stále bezdětný. Nárok na můj dům bude mít damašský Elíezer."
3 Abram dále řekl: "Ach, nedopřáls mi potomka. To má být mým dědicem správce mého domu?"
4 Hospodin však prohlásil: "Ten tvým dědicem nebude. Tvým dědicem bude ten, který vzejde z tvého lůna."
5  Vyvedl ho ven a pravil: "Pohleď na nebe a sečti hvězdy, dokážeš-li je spočítat." A dodal: "Tak tomu bude s tvým potomstvem."
---
13 Tu Hospodin Abramovi řekl: "Věz naprosto jistě, že tvoji potomci budou žít jako hosté v zemi, která nebude jejich; budou tam otročit a budou tam pokořováni po čtyři sta let.
14 Avšak proti pronárodu, jemuž budou otročit, povedu při. Potom odejdou s velkým jměním.
15 Ty vejdeš ke svým otcům v pokoji, budeš pohřben v utěšeném stáří.
16 Sem se vrátí teprve čtvrté pokolení, neboť dosud není dovršena míra Emorejcovy nepravosti."


Abram a Hagar - útěk od Sáraj a návrat
narodil se Izmael

Gn 17,1 Když bylo Abramovi devětadevadesát let, ukázal se mu Hospodin a řekl: "Já jsem Bůh všemohoucí, choď stále přede mnou, buď bezúhonný!
2 Mezi sebe a tebe kladu svou smlouvu; převelice tě rozmnožím."
3 Tu padl Abram na tvář a Bůh k němu mluvil:
4 "Já jsem! A toto je má smlouva s tebou: Staneš se praotcem hlučícího davu pronárodů.
5 Nebudeš se už nazývat Abram; tvé jméno bude Abraham. Určil jsem tě za otce hlučícího davu pronárodů.
6 Převelice tě rozplodím a učiním z tebe pronárody, i králové z tebe vzejdou.
7 Smlouvu mezi sebou a tebou i tvým potomstvem ve všech pokoleních činím totiž smlouvou věčnou, že budu Bohem tobě i tvému potomstvu.
8 A tobě i tvému potomstvu dávám do věčného vlastnictví zemi, v níž jsi hostem, tu celou zemi kenaanskou. A budu jim Bohem."
---
15 Bůh také Abrahamovi řekl: "Svou ženu nebudeš už nazývat Sáraj, její jméno bude Sára.
16 Požehnám ji a dám ti také z ní syna; požehnám ji a stane se matkou pronárodů a vzejdou z ní králové národů."
17 Tu padl Abraham na tvář, usmál se a v duchu si řekl: "Což se může narodit syn stoletému? Cožpak bude Sára rodit v devadesáti?"
18 Proto Abraham Bohu řekl: "Kéž by Izmael žil v tvé blízkosti!"
19 Bůh však pravil: "A přece ti tvá žena Sára porodí syna a nazveš ho Izák (to je Smíšek). Svou smlouvu s ním ustavím pro jeho potomstvo jako smlouvu věčnou.
20 A pokud jde o Izmaela, vyslyšel jsem tě: Hle, požehnám mu a rozplodím a rozmnožím ho převelice; zplodí dvanáct knížat a učiním z něho veliký národ.
21 Ale svoji smlouvu ustavím s Izákem, kterého ti porodí Sára příštího roku v tomto čase."


návštěva tří mužů:
Gn 18,10 I řekl jeden z nich: "Po obvyklé době se k tobě určitě vrátím, a hle, tvá žena bude mít syna." Sára naslouchala za ním ve dveřích stanu.
11  Abraham i Sára byli staří, sešlí věkem, a Sáře již ustal běh ženský.
12  Zasmála se v duchu a řekla si: "Když už jsem tak sešlá, má se mi dostat takové rozkoše? I můj pán je stařec."
13  Tu Hospodin Abrahamovi řekl: "Pročpak se Sára směje a říká: »Což mohu opravdu rodit, když už jsem tak stará?«
14  Je to snad pro Hospodina nějaký div? V jistém čase, po obvyklé době, se k tobě vrátím a Sára bude mít syna."
15 Sára však zapírala: "Nesmála jsem se", protože se bála. On však řekl: "Ale ano, smála ses."


Sodoma a Gomora
Lot a dvě dcery
Abímelek z Geraru / Sára vydávaná za sestru
narodil se Izák - Smíšek (smál se Abraham z pochybování - Gn 17,17; smála se Sára z pochybování - Gn 18,12; smála se Sára z radosti - Gn 21,6)
propuštění Hagar a Izmaele
v zemi Mórija
Sára zemřela
koupení pole s jeskyní - hrobu od Chetejců
žena pro Izáka - Rebeka
manželka Abrahama - Ketúra a šest synů
odkaz Izákovi a synové ženin na východ
Abraham zemřel


  1.
Adam a Eva - plánovaný ideál

Úvod

Současná manželství ukazují (mimo jiné), že jsme vyšli z lepšího světa...

Neděle:   Boží obraz

Gn 1,27  Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.

I když jsem slyšel několik výkladů, co pojem "Boží obraz" znamená, či co si pod tím představit, přesto zatím stále ještě podrobnosti hledám.
Hebr. slovo "obraz" se v knihách Mojžíšových (předpokládejme, že určují význam slova) nachází na těchto místech:
Gn 1,26 I řekl Bůh: Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby...
Gn 1,27 Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.
Gn 5,3 Ve věku sto třiceti let zplodil Adam syna ke své podobě, podle svého obrazu, a dal mu jméno Šét.
Gn 9,6 Kdo prolije krev člověka, toho krev bude člověkem prolita, neboť člověka Bůh učinil, aby byl obrazem Božím.
Nu 33,52 Vyženete před sebou obyvatele té země a zničíte všechny jejich modlářské výtvory. Zničíte všechny jejich lité modly (obrazy) a popleníte všechna jejich posvátná návrší.


V úkole se několikrát píše o úplnosti člověka - muž bez ženy není úplný, atd. Z pohledu dnešní doby to tak můžeme vidět. Tehdejší myšlení bylo jiné - muž je úplný, žena je úplná, muž se ženou jsou úplní, tak jako v Gn 2,18 je člověk jeden a v Gn 1,27 (Gn 5,2) je člověk dva.


Otázky do diskuse
xx

Pondělí:   Přiměřený pomocník

Gn 2,18  I řekl Hospodin Bůh: "Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou."

Společnost se dříve i nyní na ženy dívá většinou jako na níž postavené.
Hebr. slovo "pomoc" se v kn. Moj. nachází na těchto místech:
Gn 2,18; Gn 2,20; Ex 18,4; Dt 33,7; Dt 33,26; Dt 33,29

Žena není ani níž ani výš než muž. Je pomocí muži rovnou. Jsou to slova z ráje...
Muž a žena se vzájemně doplňují, patří k sobě po stránce tělesné i po stránce duševní. A tak "není dobré, aby člověk byl sám..." a na druhou stránku "lépe je bydlet na střeše v koutku než se svárlivou ženou ve společném domě" (Př 21,9; 25,24).


Otázky do diskuse
xx

Úterý:   Manžel a manželka

Gn 2,23  Člověk zvolal: "Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! Ať muženou (hebr. íš – iššá) se nazývá, vždyť z muže vzata jest."

To je druhá poezie v bibli, radost muže, že mu Bůh dal ženu. V následujícím textu v. 24 "Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem" je vhodné si všimnout pořadí sloves = opustí, přilne, stanou se. Dnes je to často zpřeházené a navíc, když se muž a žena stanou manželé, hodně starostí vzniká i tím, že neumí "opustit" své rodiče a kdyby chtěli, tak rodiče je zase nechtějí "pustit". Mimochodem nejlepší způsob, jak si zprotivit druhé, bývá neustále jim dávat "dobré rady" a to se týká i rodičů a jejich dospělých dětí.

Otázky do diskuse
xx

Středa:   Dvěma je lépe než jednomu

Sice to v úkole přímo není, ale v Gn 3,1-6 je popsán princip hříchu. My hřích vnímáme jako čin - jedení zakázaného ovoce. Hřích však začne v myšlení - nevěření (pochybování) o tom co Bůh řekl. Čin pak následuje. Eva začala pochybovat, že Bůh mluvil pravdu a poté jedla. Stejný způsob je v Mt 4,3 a později Ježíš Kristus říká, co je to hřích - J 16,9 a zkusme si to spojit s J 1,1.14
Dalšími popsanými činy jsou - schovávání se před Bohem z důvodu strachu a házení viny na někoho jiného.


Otázky do diskuse
xx

Čtvrtek:   Kletba se dotýká i vztahu

Gn 3,16 ...budeš dychtit po svém muži, ale on nad tebou bude vládnout.

K úkolu: Nespojujme podřízení s ponížením. Ten kdo je podřízen nemusí být ponížen. Podřízením se nesnižuje důstojnost i když mnozí si myslí že ano a podle toho pak jednají.

Co se týká nadpisu - proklet byl had a země, nikoli žena nebo muž.
Gn 3. kap.
16 Ženě řekl: "Velice rozmnožím tvé trápení i bolesti těhotenství, syny budeš rodit v utrpení, budeš dychtit po svém muži, ale on nad tebou bude vládnout."
17 Adamovi řekl: "Uposlechl jsi hlasu své ženy a jedl jsi ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst. Kvůli tobě nechť je země prokleta; po celý svůj život z ní budeš jíst v trápení.
18 Vydá ti jenom trní a hloží a budeš jíst polní byliny.
19 V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrátíš."


Žena i muž budou mít trápení a vypadá to že tam, kde nejvíc by si přáli, aby trápení nebylo - týkající se jejich přirozeného naplnění. Žena jako matka, která přivádí na svět děti a s kterou je její milující muž - vztahy. Muž jako ten, kdo se stará o obživu - práce. Třeba to není nejpřesnější, zkuste se však podívat na ženu, které nefungují vztahy, není milována a na muže, kterému se nedaří v práci, či v tom co považuje za smysluplné konání. Zůstávají nenaplněni a je asi dobře, že nikdo nezíská 100 % spokojenost (mimo ráj to nejde) a tak si mohou uvědomovat svoji touhu po lepším světě odkud vyšli. Kdo odmítá Boha, snaží se tyto skutečnosti popřít, protože jsou bolestivé, a nebo je přehlušit něčím co aspoň trochu považuje za příjemné. Kdo věří Bohu, smíří se s tím, že žije ve světě pro který nebyl stvořen, že stále touží po světě lepším - ráji a po Bohu a jednou se do ráje vrátí. Tuto touhu dal do srdce člověka Bůh.


Otázky do diskuse
xx

Pátek:   Závěr

Buďme si vědomi, že muž nikdy nenaplní na 100 % touhy své ženy a žena nikdy nenaplní na 100 % touhy svého muže. Tak to po svých partnerech ani nevyžadujme. Hledejme naplnění svých hlubokých tužeb především u Boha, muži milujte své manželky, ženy mějte v úctě své manžele (Ef 5,33). To vše bez jakýchkoliv nároků či podmínek.