Týden od 24. do 30. srpna 2008

PETROVO MISIJNÍ

PŮSOBENÍ

Biblické texty na tento týden: Ž 18,2.31; 95,1; Mt 16,18;

Sk 5,15; 10,25.28–43; Ga 2,11–14

 

Poznámky pouze k tématu na neděli a tedy text Mt 16,18.

A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na té skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou.


Neděle 24. srpna

POVĚŘENÍ

A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na té skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou.

(Mt 16,18)

Tato slova patří mezi verše Bible, o kterých se diskutuje. Velká část křesťanských dějin

byla ovlivněná růzností interpretací významu tohoto verše. Mnozí se domnívali, že Ježíš

postavil svoji církev na Petrovi, že on byl skálou a prvním papežem.

Jiní vysvětlují Ježíšova slova takto: Ty jsi Petr (kámen), ale já na té Skále (na

Kristu) postavím svoji církev. Důkazy, jak uvidíme, silně hovoří ve prospěch druhého

výkladu.

Stálo by za to se podívat na motivace k výkladu.


Co je podle uvedených veršů skálou, o které Ježíš mluví? Dt 32,4; Ž 18,3.32;

95,1; 1 K 10,4; Ef 2,20

Bez ohledu na privilegia, která Petr měl, bez ohledu na jeho dary či důležitost úkolu,

který zastával, Boží církev nikdy nebyla postavená na hříšné lidské bytosti. Ježíš sám je

Skála, základ, na kterém stojí jeho církev. Podobně jako Petr, i my – ať je náš úkol a postavení jakékoli - jsme bezpeční, jen když stojíme na tomto základu, na této Skále. Pevně

stát můžeme jen pod podmínkou, že se ve víře a poslušnosti podřídíme slovům a příkazu

našeho Pána. (Mt 7,24)

Zkuste vysvětlit poslední větu.

 

Text ČEP - Mt 16

13 Když Ježíš přišel do končin Cesareje Filipovy, ptal se svých učedníků: "Za koho lidé pokládají Syna člověka?"

14 Oni řekli: "Jedni za Jana Křtitele, druzí za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jednoho z proroků."

15 Řekl jim: "A za koho mne pokládáte vy?"

16 Šimon Petr odpověděl: "Ty jsi Mesiáš, Syn Boha živého."

17 Ježíš mu odpověděl: "Blaze tobě, Šimone Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích.

18 A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na té skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou.

19 Dám ti klíče království nebeského, a co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co přijmeš na zemi, bude přijato v nebi."

20 Tehdy nařídil učedníkům, aby nikomu neříkali, že je Mesiáš.


Text GREEK

Je rozdíl ve výkladu mezi církví římskokatolickou a církvemi reformačními. Asi není moc jednoduché dělat výklad tohoto textu a což teprve objektivně. Takže spíš několik "indicií" k přemýšlení:

a) Cesarea Filipova je hodně na severu, v horách kde ještě severněji pramení Jordán, do Damašku na severovýchod není daleko, dolů do Jeruzaléma hodně daleko, západně je oblast Týru a je to území vlivu pohanských národů. Otázka je, proč tento rozhovor proběhl právě tam. Byla to oblast vysokých hor a v rozhovoru se mluví o skále a o branách pekel, bylo by docela dobré znát myšlení a možná i "kulturu" tehdejší doby i té oblasti.

b) použití slova "syn"

- 13 Syna člověka

- 16 Syn Boha živého

- 17synu (aramejsky?) Jonášův

c) možné použití paralely

- 17 tělo a krev x můj Otec v nebesích

- 18 Petros (Petr) x petra (skála)

!! -------------------------------------

d) možné použití chiastiky

 - 16 Mesiáš (Kristus - Pomazaný) Syn Boha živého

   - 17 Šimon syn Jonášův (Jona)

     - (17 zjevení - tělo x Otec)

   - 18 Petr (Petros)

 - 18 skála (petra)

!! -------------------------------------

e) další použití slov

- 18 na té skále, ne na tobě (Petr), ne na mně (Ježíš), ale na skále – slovní důraz na pevnost a stálost víc než na kom

- 18 brány pekel – co tím bylo myšleno a jak tomu rozuměli?

- 19 klíče království nebeského, odmítnutí a přijmutí Petrovi a v Mt 18,18 přijmutí i odmítnutí učedníkům

f) popsané dějiny ve Sk ukazují, že ap. Petr "otevřel" zvěstování evangelia Židům (3) a poté i pohanům (10) a tím asi klíč skončil; ap. Petr sebe nepovažoval za vyjímečného - přední byli Petr, Jakub a Jan, později i Pavel

g) Petrovy epištoly ukazují, že se nepovažoval za vyjímečného

 

Subjektivní závěr:

Ap. Petr "odemkl" zvěstování království nebeského (evangelia) hlavně i pohanům, vznikla církev, která je zbudována na pevnosti, nepohnutelnosti a je nepřemožitelná. Skálou je Kristus. Klíče otevřením skončily, přijímání a odmítání trvá a týká se rozhodování ("čeho", nikoliv "koho"). Nebe nebude dělat vše, ale ani nezůstává bokem. Ohledně tématu je pro mě zajímavý bod "d" - chiastika, která ukazuje kdo je skála.

zpět škola                  zpět nahoru