Týden od 13. do 19. července 2008

JAN KŘTITEL

Biblické texty na tento týden: Mt 14,1–12; L 1; Ko 2,8;

Zj 14,6–12

1  V ten čas se tetrarcha Herodes doslechl o Ježíšovi

2  a řekl svým sluhům: "To je Jan Křtitel, který vstal z mrtvých; proto v něm působí mocné síly."

3  Tento Herodes totiž zatkl Jana a dal ho v poutech vsadit do žaláře kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa,

4  neboť Jan mu říkal: "Není dovoleno, abys ji měl za ženu."

5  Byl by ho rád zbavil života, ale bál se lidu, protože měli Jana za proroka.

6  Na Herodovy narozeniny však dcera té Herodiady tančila uprostřed hostů. Zalíbila se Herodovi,

7  a on jí přísahou slíbil dát, o cokoli požádá.

8  A ona, navedena svou matkou, řekla: "Dej mi sem přinést na míse hlavu Jana Křtitele."

9  Král se zarmoutil, ale pro přísahu před spolustolovníky poručil, aby jí vyhověli,

10  a dal Jana v žaláři stít.

11  Tak přinesli jeho hlavu na míse, dali ji dívce a ona ji donesla své matce.

12  Janovi učedníci potom přišli, odnesli jeho tělo a pohřbili je; pak šli a oznámili to Ježíšovi.

--

1 I když se již mnozí pokusili sepsat vypravování o událostech, které se mezi námi naplnily,

2 jak nám je předali ti, kteří byli od počátku očitými svědky a služebníky slova,

3 rozhodl jsem se také já, když jsem vše znovu důkladně prošel, že ti to v pravém sledu vypíši, vznešený Theofile,

4 abys poznal hodnověrnost toho, v čem jsi byl vyučován.

5 Za dnů judského krále Heroda žil kněz, jménem Zachariáš, z oddílu Abiova; měl manželku z dcer Áronových a ta se jmenovala Alžběta.

6 Oba byli spravedliví před Bohem a žili bezúhonně podle všech Hospodinových příkazů a ustanovení.

7 Neměli však děti, neboť Alžběta byla neplodná a oba byli již pokročilého věku.

8 Když jednou přišla řada na Zachariášův oddíl a on konal před Bohem kněžskou službu,

9 připadlo na něj losem podle kněžského řádu, aby vešel do svatyně Hospodinovy a obětoval kadidlo.

10 Venku se v hodinu oběti modlilo veliké množství lidu.

11 Tu se ukázal anděl Páně stojící po pravé straně oltáře, kde se obětovalo kadidlo.

12 Když ho Zachariáš uviděl, zděsil se a padla na něho bázeň.

13 Anděl mu řekl: "Neboj se, Zachariáši, neboť tvá prosba byla vyslyšena; tvá manželka Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan.

14 Budeš mít radost a veselí a mnozí se budou radovat z jeho narození.

15 Bude veliký před Pánem, víno a opojný nápoj nebude pít, už od mateřského klína bude naplněn Duchem svatým.

16 A mnohé ze synů izraelských obrátí k Pánu, jejich Bohu;

17 sám půjde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům a vzpurné k moudrosti spravedlivých a připravil Pánu lid pohotový."

18 Zachariáš řekl andělovi: "Podle čeho to poznám? Vždyť já jsem stařec a moje žena pokročilého věku."

19 Anděl mu odpověděl: "Já jsem Gabriel, který stojí před Bohem; byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a oznámil ti tuto radostnou zvěst.

20 Hle, oněmíš a nepromluvíš až do dne, kdy se to stane, poněvadž jsi neuvěřil mým slovům, která se svým časem naplní."

21 Lid čekal na Zachariáše a divil se, že tak dlouho prodlévá v chrámě

22 Když vyšel, nemohl k nim promluvit, a tak poznali, že měl v chrámě vidění; dával jim jen znamení a zůstal němý.

23 Jakmile skončily dny jeho služby, odešel domů.

24 Po těch dnech jeho manželka Alžběta počala, ale tajila se po pět měsíců a říkala si:

25 "Toto mi učinil Pán; sklonil se ke mně v těchto dnech, aby mne zbavil mého pohanění mezi lidmi."

26 Když byla Alžběta v šestém měsíci, byl anděl Gabriel poslán od Boha do Galilejského města, které se jmenuje Nazaret,

27 k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova; jméno té panny bylo Maria.

28 Přistoupil k ní a řekl: "Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou."

29 Ona se nad těmi slovy velmi zarazila a uvažovala, co ten pozdrav znamená.

30 Anděl jí řekl: "Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha.

31 Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš.

32 Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida.

33 Na věky bude kralovat na rodem Jákobovým a jeho království nebude konce."

34 Maria řekla andělovi: "Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?"

35 Anděl jí odpověděl: "Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží.

36 Hle, i tvá příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a již je v šestém měsíci, ač se o ní říkalo, že je neplodná.

37 Neboť `u Boha není nic nemožného´."

38 Maria řekla: "Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova." Anděl pak od ní odešel.

39 V těch dnech se Maria vydala na cestu a spěchala do hor do města Judova.

40 Vešla do domu Zachariášova a pozdravila Alžbětu.

41 Když Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, pohnulo se dítě v jejím těle; byla naplněna Duchem svatým

42 a zvolala velikým hlasem: "Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod tvého těla.

43 Jak to, že ke mně přichází matka mého Pána?

44 Hle, jakmile se zvuk tvého hlasu dotkl mých uší, pohnulo se radostí dítě v mém těle.

45 A blahoslavená, která uvěřila, že se splní to, co jí bylo řečeno od Pána."

46 Maria řekla: "Duše má velebí Pána

47 a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli,

48 že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení,

49 že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno

50 a milosrdenství jeho od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí.

51 Prokázal sílu svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně;

52 vladaře svrhl s trůnu a ponížené povýšil,

53 hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou.

54 Ujal se svého služebníka Izraele, pamětliv svého milosrdenství,

55 jež slíbil našim otcům, Abrahamovi a jeho potomkům na věky."

56 Maria zůstala s Alžbětou asi tři měsíce a pak se vrátila domů.

57 Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn.

58 A když uslyšeli její sousedé a příbuzní, že jí Pán prokázal tak veliké milosrdenství, radovali se spolu s ní.

59 Osmého dne se sešli k obřízce dítěte a chtěli mu dát jméno po otci Zachariáš.

60 Jeho matka na to řekla: "Nikoli, bude se jmenovat Jan."

61 Řekli jí: "Nikdo z tvého příbuzenstva se tak nejmenuje!"

62 Obrátili se na otce, jaké mu chce dát jméno.

63 On požádal o tabulku a napsal na ni: Jeho jméno je Jan. A všichni se tomu divili.

64 Ihned se uvolnila jeho ústa i jazyk a on mluvil a chválil Boha.

65 Tu padla bázeň na všechny sousedy a všude po judských horách se mluvilo o těch událostech.

66 Všichni, kteří to uslyšeli, uchovávali to v mysli a říkali: "Čím toto dítě bude?" A ruka Hospodinova byla s ním.

67 Jeho otec Zachariáš byl naplněn Duchem svatým a takto prorocky promluvil:

68 "Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, protože navštívil a vykoupil svůj lid

69 a vzbudil nám mocného spasitele z rodu Davida, svého služebníka,

70 jak mluvil ústy svatých proroků od pradávna;

71 zachránil nás od našich nepřátel a z rukou těch, kteří nás nenávidí,

72 slitoval se nad našimi otci a rozpomenul se na svou svatou smlouvu,

73 na přísahu, kterou učinil našemu otci Abrahamovi, že nám dá,

74 abychom vysvobozeni z rukou nepřátel a prosti strachu

75 jej zbožně a spravedlivě ctili po všechny dny svého života.

76 A ty, synu, budeš nazván prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu

77 a dal jeho lidu poznat spásu v odpuštění hříchů,

78 pro slitování a milosrdenství našeho Boha, jímž nás navštíví Vycházející z výsosti,

79 aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a stínu smrti, a uvedl naše kroky na cestu pokoje."

80 Chlapec rostl a sílil na duchu; a žil na poušti až do dne, kdy vystoupil před Izrael.

--

8 Dejte si pozor, aby vás někdo nesvedl prázdným a klamným filosofováním, založeným na lidských bájích, na vesmírných mocnostech, a ne na Kristu.

--

6 Tu jsem viděl jiného anděla, jak letí středem nebeské klenby, aby zvěstoval věčné evangelium obyvatelům země, každé rase, kmeni, jazyku i národu.

7 Volal mocným hlasem: "Bojte se Boha a vzdejte mu čest, neboť nastala hodina jeho soudu; poklekněte před tím, kdo učinil nebe, zemi, moře i prameny vod."

8 Za ním letěl druhý anděl a volal: "Padl, padl veliký Babylón, který opojil všechny národy svým smilstvím a dal jim pít z poháru hněvu."

9 Za nimi letěl třetí anděl a volal mocným hlasem: "Kdo kleká před šelmou a před její sochou, kdo přijímá její cejch na čelo či na ruku,

10 bude pít víno Božího rozhorlení, které Bůh nalévá neředěné do číše svého hněvu; a bude mučen ohněm a sírou před svatými anděly a před Beránkem.

11 A jeho muka neuhasnou na věky věků a dnem ani nocí nedojde pokoje ten, kdo kleká před šelmou a jejím obrazem a nechal si vtisknout její jméno.

12 Zde se ukáže vytrvalost svatých, kteří zachovávají Boží přikázání a věrnost Ježíši."

Základní verš

Amen, pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nevystoupil

nikdo větší než Jan Křtitel; avšak i ten nejmenší v království nebeském

je větší nežli on. (Mt 11,11)

Hlavní myšlenka

Jan Křtitel měl zvláštní Boží povolání. K podobnému úkolu je povolaný

i Boží lid na konci času. Co se můžeme od Jana Křtitele naučit?

Stoupenci náboženské sekty nazvané mandeizmus, které vzniklo v období raného

křesťanství, uctívali Jana Křtitele jako posledního a největšího z Božích poslů – proroků.

Dodnes se s nimi můžete setkat v oblastech Iráku a Íránu. Paradoxem je, že Jana uctívají,

ale Ježíše Krista považují za falešného proroka. Zdá se to nepochopitelné: vždyť smyslem

Janova poselství bylo připravit cestu Ježíši.

Během svého působení nedaleko Jordánu Jan kázal poselství o pokání, odpuštění a sociální

spravedlnosti. Chtěl, aby se lidé změnou svého života připravili na příchod Mesiáše. Když

mluvil, vždy se velké zástupy příchozích ztišily a poslouchaly. Mnozí jeho slova a napomenutí

brali vážně. Dokonce i někteří Ježíšovi učedníci byli nejprve učedníky Jana Křtitele.

V tomto úkolu budeme mluvit o poslání muže, kterého Ježíš poctil více než kohokoliv

jiného. Podíváme se také na podobnost mezi Janovým a naším povoláním.

Přehled týdne: Bůh povolává lidi ke zvláštnímu poslání ještě před jejich narozením

Na službu Bohu je potřebná duchovní příprava

Společné rysy služby Elijáše, Jana Křtitele a Božího lidu v poslední

době

Muž, který měl odvahu nazvat hřích pravým jménem

Pokání – nejen slova, ale konkrétní činy

 

Neděle 13. července

ZVLÁŠTNÍ POVOLÁNÍ

V Bibli je několik zmínek o lidech, které si Bůh vyvolil ještě před jejich narozením. Mezi

ně patří i Jan Křtitel – spolu se Samuelem, Samsonem či samotným Ježíšem. Již několik

století před Janovým narozením prorok Izajáš vyhlásil, že bude znít hlas volajícího na

poušti. (Iz 40,3–5; L 3,4–6) Také Janův otec Zacharjáš předpovídal, že jeho syn připraví

cestu Pánu. (L 1,76)

Přečti si L 1, kde je zapsáno proroctví o povolání a poslání Jana Křtitele. Co měl

podle předpovědi Jan udělat? Porovnej slova Božího posla s tím, co o Janovi

víme. Do jaké míry se tato předpověď naplnila?

Přes všechno (nebo možná právě proto), co Jan činil, zemřel potupnou smrtí.

(Mt 14,1–12) Jak máme porozumět jeho smrti v souvislosti s tím, co o něm

bylo předpověděno?

Povolání a zvláštní úkol Jana Křtitele způsobily, že jeho životní cesta byla tvrdá a těžká.

Nakonec zemřel násilnou smrtí – podobně jako o několik let později jeho bratranec Ježíš.

I přes mnohé zkoušky, utrpení a nepochopení zůstal věrný úkolu, který mu Bůh svěřil.

Na základě povrchních měřítek bychom nikdy nemohli o Janu Křtiteli říct, že to

byl úspěšný člověk. Stačí se podívat na jeho asketický život v poušti, vězení,

smrt. Jaké rozdíly jsou podle tebe mezi Božími ideály a ideály tohoto světa?

Podle čeho posuzuješ „úspěch“? Jak si jej jako člověk představuješ? A co je

úspěchem podle Bible?

- Lidé povolaní ke zvláštnímu poslání ještě před narozením

- Mimořádné povolání a poslání nechrání před mimořádnými zkouškami a utrpením

- Podle čeho máme hodnotit úspěšnost misie nebo služby?

3 I začal Jan procházet celé okolí Jordánu a kázal: "Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpouštění hříchů",

4 jak je psáno v knize slov proroka Izaiáše: `Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!

5 Každá propast bude zasypána, hory i pahorky budou srovnány; co je křivé, bude přímé, hrbolaté cesty budou rovné;

6 a každý tvor uzří spasení Boží.´

7 Zástupům, které vycházely, aby se od něho daly pokřtít, Jan říkal: "Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, že můžete utéci před nastávajícím hněvem?

8 Neste tedy ovoce, které ukazuje, že činíte pokání, a nezačínejte si říkat: `Náš otec jest Abraham!´ Pravím vám, že Bůh může Abrahamovi stvořit děti z tohoto kamení.

9 Sekera už je na kořeni stromů; a každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně."

ST...

10 Zástupy se Jana ptaly: "Co jen máme dělat?"

11 On jim odpověděl: "Kdo má dvoje oblečení, dej tomu, kdo nemá žádné, a kdo má co k jídlu, udělej také tak."

12 Přišli i celníci, aby se dali pokřtít, a ptali se: "Mistře, co máme dělat?"

13 On jim řekl: "Nevymáhejte víc, než máte nařízeno."

14 Tázali se ho i vojáci: "A co máme dělat my?" Řekl jim: "Nikomu nečiňte násilí, nikoho nevydírejte, spokojte se se svým žoldem."

15 Lidé byli plni očekávání a všichni ve svých myslích uvažovali o Janovi, není-li on snad Mesiáš.

...ST

16 Na to Jan všem řekl: "Já vás křtím vodou. Přichází však někdo silnější než jsem já; nejsem ani hoden, abych rozvázal řemínek jeho obuvi; on vás bude křtít Duchem svatým a ohněm.

17 Lopata je v jeho ruce, aby pročistil svůj mlat a pšenici shromáždil do své sýpky; ale plevy spálí ohněm neuhasitelným."

18 A ještě mnohým jiným způsobem napomínal lid a kázal radostnou zvěst.

Pro učitele:

Jakým způsobem Bůh Jana Křtitele povolal známe, jaké bylo jeho poselství lidem? L 3,3-9.16-18

Co je to činit pokání?

Může nastat změna jednání či chování bez pokání - změny v myšlení? (Ano.)

Může při pokání - změně v myšlení nenastat změna v chování? (Ne.)

Nemůžeme tedy hodnotit pokání na základě jednání.

Jak je možné - ve v 3 a 7 výzva k pokřtění a následná slova k zástupům - lidem, kteří se přišli pokřtít?

Čeho se v principu týká odpověď na otázku ve v 10 a co z toho vyplývá pro nás?

Jan připravoval cestu Mesiáši, jak rozumíte v 16?

K čemu vás Bůh povolal? K jaké službě?

 

Pondělí 14. července

PŘÍPRAVA PŘIPRAVOVATELE

Dřív než se Jan Křtitel narodil, Bůh o jeho díle a životě mnohé předpověděl. Z toho

vyplývá těžká otázka: Byl Jan předurčený k těmto věcem, protože to Bůh dopředu oznámil?

Měl snad nějakou jinou možnost než jednat podle Boží předpovědi? I když otázka Božího

předurčení a naší svobodné vůle je pro teology a filozofy už po staletí určitou výzvou,

v jednom si můžeme být jistí: Jan se potřeboval na dílo, které měl vykonat, zvláštním

způsobem připravit.

Pozor na naše představy o přípravě...

Jak se Jan na svůj úkol připravoval? (L 1,80) Které principy v textu nacházíme?

Jak mohou posilnit náš duchovní život?

V L 1,15 je napsáno, že Jan bude naplněn Duchem svatým „už od mateřského klína“.

I přes toto zvláštní zaslíbení se potřeboval připravit v drsných podmínkách pouště. V Bibli

je několik zmínek o tom, že poušť nebo pustina bývaly místem pro duchovní přípravu a růst.

Čteme, že právě tam „stalo se slovo Boží k Janovi“ (L 3,2). Jan se stal mužem modlitby

a později učil své učedníky, jak se mají modlit a postit. (L 11,1; Mk 2,18) Uvědomoval si

důležitost duchovního spojení s nebem.

Duchovní pomoc, kterou čerpal od Boha, mu umožňovala mocně zvěstovat jeho poselství.

On byl tím hlasem, který volal na poušti.

Jak Ježíš později naznačil, nikdo nešel za Janem proto, že by byl slaboch – nějaký

„rákos, kterým zmítá vítr“ (Mt 11,7). Naopak, šli naslouchat muži, který mocně a přesvědčivě

hlásal pravdu.

Jaký je tvůj duchovní život? Jak často se modlíš? Jak často studuješ Bibli?

Do jaké míry se zaobíráš světskými záležitostmi? Neměl bys něco změnit?

Nepotřebuješ také strávit nějaký čas někde „na poušti“?

- Příprava v náročných podmínkách mění povahu

- Čas strávený o samotě může pomoci v duchovním růstu

- Jak souvisí osobní přesvědčení s přesvědčivostí při předávání poselství?

 

Úterý 15. července

DUCH ELIJÁŠŮV

Anděl, který se zjevil Zacharjášovi, vztáhl slova Malachiášova proroctví přímo na Jana.

(L 1,17) Potvrdil to i sám Ježíš: „A chcete-li to přijmout, on je Elijáš, který má přijít.“

(Mt 11,14; 17,11–13)

Elijáš patří mezi přední proroky Starého zákona. Krále Achaba a celý izraelský lid –

který upadl do modlářství a odpadnutí – vyzval, aby se vrátili k Bohu a změnili svůj život.

Zkouška na hoře Karmel, kde stál osamocený na straně živého Boha proti pohanským

prorokům, je jedním z rozhodujících momentů v celé Bibli.

„Elijášovo poselství“ je výraz, který má pro nás hluboký význam. Ellen Whiteová dává

do souvislosti poslání Elijáše, Jana Křtitele a Božího lidu posledních dní. „Elijášovo

poselství“ charakterizuje jako „přípravu na setkání s Bohem“ (4BC 1184).

Jan Křtitel o sobě věděl, že je Hlas volající na poušti, ale nevěděl, že je Eliáš. Což je zajímavé, protože anděl to řekl jeho tátovi. Ježíš Kristus to později potvrdil.

Jan 1:19  Toto je svědectví Janovo, když k němu Židé z Jeruzaléma poslali kněze a levity, aby se ho otázali: "Kdo jsi?"

20  Nic nepopřel a otevřeně vyznal: "Já nejsem Mesiáš."

21  Znovu se ho zeptali: "Jak to tedy je? Jsi Eliáš?" Řekl: "Nejsem." "Jsi ten Prorok?" Odpověděl: "Ne."

22  Řekli mu tedy: "Kdo jsi? Ať můžeme přinést odpověď těm, kdo nás poslali. Za koho se sám pokládáš?"

23  Řekl: "Jsem hlas volajícího na poušti: Urovnejte cestu Páně - jak řekl prorok Izaiáš."

--

Lukáš 1:17  sám půjde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům a vzpurné k moudrosti spravedlivých a připravil Pánu lid pohotový."

--

Matouš 17:10  Učedníci se ho ptali: "Jak to, že říkají zákoníci, že napřed musí přijít Eliáš?"

11  On jim odpověděl: "Ano, Eliáš přijde a obnoví všecko.

12  Avšak pravím vám, že Eliáš již přišel, ale nepoznali ho a udělali s ním, co se jim zlíbilo; tak i syn člověka bude od nich trpět."

13  Tehdy učedníci pochopili, že mluvil o Janu Křtiteli.

Elijáš

Povolaný učinit reformu

v Izraeli a vyzvat lid, aby

poslouchal Boží zákony.

Králi Achabovi odevzdal

poselství o soudu a lidu

dal příležitost činit pokání.

Jan Křtitel

Kázal pokání a principy

nebeského království.

Náboženským představitelům

a lidu přinesl

poselství o soudu. Připravoval

lid na Ježíšův první

příchod.

Boží lid posledních dní

Reformátoři, kteří zvěstují

ospravedlnění z víry a vyzývají

lidi k uctívání Boha,

pokání a poslušnosti Božích

přikázání. Jejich poselství

zní: „Nastala hodina jeho

soudu.“ (Zj 14,7) Připravují

lid na Ježíšův druhý příchod.

Apoštol Jan píše o třech andělích, kteří mají na konci času světu zvěstovat zvláštní

poselství. (Zj 14,6–12) V těchto poselstvích je zahrnuta výzva uctívat Pána Boha (klanět se

mu), protože nastala hodina jeho soudu, a zůstat věrni Ježíši. Středem tohoto varovného

poselství je evangelium – dobrá zpráva. Ellen Whiteová napsala: „Někteří mi psali a ptali

se mě, zda poselství třetího anděla je poselství o ospravedlnění vírou. Jim odpovídám:

To je skutečně poselství třetího anděla.“ (RaH, 1. dubna 1890)

V Zj 14,6–12 si přečti trojandělské poselství. Jak je v něm vyjádřena současně výstraha

i naděje? Jak se dá prostřednictvím varování upozornit lidi na naději?

- Elijáš, Jan Křtitel, Boží lid v poslední době

- Různé povolání, situace i poselství, ale společné poslání – příprava cesty Pánu

- Jak se já osobně ztotožňuji s poselstvím Elijáše, Jana Křtitele a Božího lidu poslední doby?

Pro učitele:

Jaký význam má příchod Eliáše před prvním i druhým příchodem Pána?

Malachiáš 3:23  Hle, posílám k vám proroka Elijáše, dříve než přijde den Hospodinův veliký a hrozný.

24  On obrátí srdce otců k synům a srdce synů k otcům, abych při svém příchodu nestihl zemi klatbou."

Jak rozumět tomu, že anděl upřesňuje proroctví o Eliášovi? Mal 3,24 ... L1,17

Malachiáš 3:24  On obrátí srdce otců k synům a srdce synů k otcům, abych při svém příchodu nestihl zemi klatbou."

Lukáš 1:17  sám půjde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům a vzpurné k moudrosti spravedlivých a připravil Pánu lid pohotový."

Jak rozumět jití v duchu a moci Eliášově?

-----------

Elíša byl následovník Elijášův a je o něm psáno, že na něm spočinul duch Elijášův (po Elijášově odchodu). Jestliže by se vzalo v úvahu, že v následujících událostech by se dal najít princip projevů, o co by se jednalo?

2 Královská 2:8  Elijáš vzal svůj plášť, svinul jej, udeřil do vody a ta se rozestoupila, takže oba přešli po suchu.

9  A stalo se, jak přešli, že Elijáš řekl Elíšovi: "Požádej, co mám pro tebe udělat, dříve než budu od tebe vzat." Elíša řekl: "Ať je na mně dvojnásobný díl tvého ducha!"

10  Elijáš mu řekl: "Těžkou věc si žádáš. Jestliže mě uvidíš, až budu od tebe brán, stane se ti tak. Jestliže ne, nestane se."

11  Pak šli dál a rozmlouvali. A hle, ohnivý vůz s ohnivými koni je od sebe odloučil a Elijáš vystupoval ve vichru do nebe.

12  Elíša to viděl a vykřikl: "Můj otče! Můj otče! Vozataji Izraele!" A pak už ho neviděl. I uchopil své roucho a roztrhl je na dva kusy.

13  Pak zdvihl Elijášův plášť, který z něho spadl, vrátil se a postavil se na břehu Jordánu.

14  Vzal Elijášův plášť, který z něho spadl, udeřil jím do vody a zvolal: "Kde je Hospodin, Bůh Elijášův, i on sám?" Když udeřil do vody, rozestoupila se a Elíša přešel.

15  Viděli to proročtí žáci z Jericha, kteří byli naproti, a řekli: "Na Elíšovi spočinul duch Elijášův." Šli mu vstříc, poklonili se mu až k zemi

16  a řekli mu: "Hle, je tu s tvými služebníky padesát udatných mužů. Ať jdou hledat tvého pána, aby ho Hospodinův duch neodnesl a nemrštil jím na nějakou horu nebo do nějakého údolí." Řekl: "Nikam je neposílejte."

17  Když ho však nutili až do omrzení, řekl: "Pošlete je." Oni tedy poslali těch padesát mužů; ti hledali Elijáše tři dny, ale nenašli ho.

18  Pak se vrátili k Elíšovi, který zůstal v Jerichu. Řekl jim: "Což jsem vám neřekl: Nikam nechoďte?"

19  Mužové města řekli Elíšovi: "Hle, v městě se dobře sídlí, jak náš pán vidí, ale voda je zlá, takže země trpí neplodností."

20  I řekl: "Podejte mi novou mísu a dejte do ní sůl." Podali mu ji tedy.

21  Pak vyšel k místu, kde voda vyvěrala, hodil tam sůl a řekl: "Toto praví Hospodin: Uzdravuji tuto vodu, už nikdy odtud nevzejde smrt či neplodnost."

22  A voda je zdravá až dodnes podle Elíšova slova, které promluvil.

23  Odtud vystoupil do Bét-elu. Když byl na cestě, vyšli z města malí chlapci, pošklebovali se mu a pokřikovali na něj: "Táhni, ty s lysinou, táhni, ty s lysinou!"

24  On se obrátil, podíval se na ně a ve jménu Hospodinově jim zlořečil. Vtom vyběhly z křovin dvě medvědice a roztrhaly z nich čtyřicet dvě děti.

25  Odtud odešel na horu Karmel a odtud se vrátil do Samaří.

Mohlo by to být v těchto třech věcech?

1) přes rady ponechání svobody duchovně začínajícím

2) uzdravení vody solí pro toužící

3) zlořečení pošklebujícím

Jsou to jen předpoklady k dalšímu uvažování.

-----------

Pro učitele:

Pokud věříte, že poslední poselství světu před druhým příchodem Pána je napsáno ve Zj 14,6-12 a mělo by se hlásat v duchu a moci Eliášově, jak rozumíte posleství a jak rozumíte způsobu hlásání?

Zkusili jste přemýšlet o tomto poselství bez "předporozumění" či "představ", jen podle bible?

Např.:

1) Co je to věčné evangelium?

2) Co je to Boží soud?

3) Proč je tam výzva k pokleknutí před Stvořitelem?

4) Co je to Babylon a jeho pád?

5) Kdo je to šelma a vše co se jí týká?

6) Co je to vytrvalost svatých?

...atd.

Má něco společného událost na hoře Karmel za doby Elijáše a poslední poselství světu?

 

Středa 16. července

ZMĚNA CHOVÁNÍ

Poselství Jana Křtitele obsahovalo dva klíčové prvky – pokání a změnu chování. To

ovšem spolu velmi úzce souvisí. Řecký výraz, který Jan použil pro pokání (metanoia),

zahrnuje i změnu myšlení.

Když Jan říká: „Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské“ (Mt 3,2), připomíná

tím lidem, že blížící se nebeské království vyžaduje zcela nový životní postoj a náhled. Aby

Jan připravil lidi na Ježíšův příchod, aby připravil cestu pro Pána a „vyrovnal mu stezky“

(v. 3), vyzýval lid ke změně jejich pohledu na svět a ke změně ve způsobu jejich života.

Co je podstatou Janova poselství v L 3,10–15? Co říkal lidem? Čti také Jk 2,14–26.

10 Zástupy se Jana ptaly: "Co jen máme dělat?"

11 On jim odpověděl: "Kdo má dvoje oblečení, dej tomu, kdo nemá žádné, a kdo má co k jídlu, udělej také tak."

12 Přišli i celníci, aby se dali pokřtít, a ptali se: "Mistře, co máme dělat?"

13 On jim řekl: "Nevymáhejte víc, než máte nařízeno."

14 Tázali se ho i vojáci: "A co máme dělat my?" Řekl jim: "Nikomu nečiňte násilí, nikoho nevydírejte, spokojte se se svým žoldem."

15 Lidé byli plni očekávání a všichni ve svých myslích uvažovali o Janovi, není-li on snad Mesiáš.

--

14 Každý, kdo je v pokušení, je sváděn a váben svou vlastní žádostivostí.

15 Žádostivost pak počne a porodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt.

16 Neklamte sami sebe, milovaní bratří!

17 `Každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování´ je shůry, sestupuje od Otce nebeských světel. U něho není proměny ani střídání světla a stínu.

18 Z jeho rozhodnutí jsme se znovu zrodili slovem pravdy, abychom byli jakoby první sklizní jeho stvoření.

19 Pamatujte si, moji milovaní bratří: každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu;

20 vždyť lidským hněvem spravedlnost Boží neprosadíš.

21 A proto odstraňte veškerou špínu a přemíru špatnosti a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc spasit vaše duše.

22 Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači - to byste klamali sami sebe!

23 Vždyť kdo slovo jen slyší a nejedná podle něho, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svůj vzhled;

24 podívá se na sebe, odejde a hned zapomene, jak vypadá.

25 Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, takže není zapomnětlivý posluchač, nýbrž také jedná, ten bude blahoslavený pro své skutky.

26 Domnívá-li se kdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě svůj jazyk, klame tím sám sebe a jeho zbožnost je marná.

Klíčovým prvkem pokání bylo vyznání hříchů (Mt 3,6) a změna chování podle principů

nebeského království. (v. 8) Nic jiného nemohlo lidi lépe připravit na příchod Ježíše Krista,

který měl způsobit do té doby nevídané oživení.

S pokáním úzce souvisí i křest. U Lukáše čteme, že Jan vybízel k pokání a ke křtu „na

odpuštění hříchů“ (L 3,3). Být obmyt vodou symbolizovalo změnu pohledu na život, nový

začátek a odpuštění hříchů.

Přestože Janova ostrá slova některé urazila, Bible říká, že za ním chodil velký zástup,

aby mu naslouchal. „Tehdy vycházel k němu celý Jeruzalém i Judsko a celé okolí Jordánu,

vyznávali své hříchy a dávali se od něho v řece Jordánu křtít.“ (Mt 3,5) Tito lidé nejenže přišli

a poslouchali, co Jan říká, ale vyznávali také své hříchy a nechali se od něj křtít. (v. 6)

Věříš v Boha, věříš v Ježíše, věříš, že zemřel za tvé hříchy a že jsi spasený jen

díky němu? Jak se tvá víra a osobní přesvědčení projevují ve tvém životě?

- Podstata Janova poselství – metanoia – změna myšlení

- Změna myšlení a její praktické důsledky pro každodenní život

- Užití ostrých slov při výzvě k pokání

 

Čtvrtek 17. července

DŮLEŽITÉ POUČENÍ OD JANA

Co nám říká verš Ko 2,8 o tradicích a kultuře, ve které žijeme? Na co si musíme

dávat pozor?

Bible se často zmiňuje o zvycích nebo tradicích, ale ne vždy v dobrém. Při jedné příležitosti

se farizejové a učitelé zákona zeptali Ježíše, proč jeho učedníci porušují tradici otců

a nevykonávají obřadné umývání rukou před jídlem. (Mt 15,2) Tato tradice byla založena

na předpisech a nařízeních, které ustanovili rabíni, ne Písmo.

Jak Ježíš vystihuje důvod, proč tradice může zničit víru? Mt 15,3; Mk 7,13

3 On jim odpověděl: "A proč vy přestupujete přikázání Boží kvůli své tradici?

--

13 tak rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou pěstujete. A takových podobných věcí činíte mnoho.

Jan Křtitel nebyl spoutaný tradicemi nebo zažitými způsoby vystupování. Mluvil proti

hříchu ve všech jeho formách, od cizoložství až po sociální nespravedlnost. Když je Boží

poselství představeno jasným a jednoznačným způsobem, lidé reagují různě. Někteří Jana

Křtitele obviňovali z posedlosti démonem. (Mt 11,18) Totéž se stalo i Ježíši. (J 7,20)

Je tradice vždy špatná? Jak si můžeme některé zvyky ponechat, a přesto

zůstat věrní Bohu?

- Muž, který se nebál nazvat hřích pravým jménem

- Otevřená kritika formalizmu a lidských tradic

- Kdy je tradice dobrá a kdy naopak brání šíření pravdy?

 

Pátek 18. července

DOPORUČENÉ STUDIUM

V knize Touha věků si přečti kapitolu Janovo poselství (TV 56–63; DA 97–108).

„Bůh ukázal Janu Křtiteli, že se má odebrat na poušť. Chtěl ho ochránit před vlivem

kněží a rabínů a připravit pro zvláštní poslání. Jeho způsob života a odloučenost od světa

však neměly být příkladem k následování. Jan k tomu své posluchače ani nevyzýval.

Nabádal je, aby činili pokání a projevovali věrnost Bohu tam, kde k tomu byli povoláni.“

(TV 92; DA 150)

„V době před druhým příchodem Ježíše Krista na nebeských oblacích se bude konat

dílo, které činil Jan. Bůh povolává muže, kteří připraví lid, aby obstál v Pánův velký den.

Poselství, které bylo hlásáno před Ježíšovým veřejným působením, znělo: Čiňte pokání,

celníci a hříšníci! Čiňte pokání, farizejové a saduceové! Čiňte pokání, protože království

nebeské je blízko! Jako lid, který věří v Kristův brzký návrat, máme nést poselství: Připrav

se na setkání se svým Bohem! (Ám 4,12)“ (GW 55)

Otázky k přemýšlení

1. Jaké nebezpečí hrozí, když se budeme řídit tradicí? Může naopak tradice pomoci

našemu duchovnímu životu? Pokud ano, která? Přemýšlejte o tradicích

v naší společnosti. Které z nich víře pomáhají? Které jsou s ní v rozporu?

Jak je rozeznat? Jak můžeme pomoci těm, kteří se nedokážou vzdát tradic,

jež oslabují jejich křesťanský život?

2. Jakou zkušenost „na poušti“ jsi prožil ty? Co by si z tvé zkušenosti mohli

vzít lidé, kteří možná procházejí podobným obdobím?

3. Zopakuj si paralely mezi Janovým a naším posláním. Jak se nám jej daří

naplňovat? Co bychom mohli dělat lépe? Jak bychom mohli jako jednotlivci

i jako sbor pomoci v naplnění tohoto důležitého poslání?

Shrnutí

Jan Křtitel byl povolán splnit důležitý úkol – připravit cestu Ježíši. Jeho poslání se

v mnohém podobá poslání Božího lidu, který má v poslední době zvěstovat Elijášovo

proroctví, aby se lid připravil na setkání s Bohem.

Pro učitele:

V průběhu pozor na tvrzení "Je to tak a ne jinak".

Pozor na elitářství.

Jsme sloužící duchovními dary.

Jsme připravovatelé cesty Pánu.

Porozumění poslednímu poselství.

Elijáš i Jan Křtitel byli věrni Pánu a konali dílo, které jim Pán svěřil.

zpět škola                  zpět nahoru