KNIHOVNA

Biblický text uváděný k zákazu transfúze krve u Svědků Jehovových

Svědkové Jehovovi odmítají transfúzi krve na základě tohoto biblického textu:

Sk 21,25 - Pokud jde o věřící z národů, poslali jsme a předali své rozhodnutí, aby se zdržovali toho, co je obětované modlám, rovněž krve a toho, co je zardoušené, a smilstva. (PNS)
Původní řecký jazyk (font instal. písma "Palatino Linotype"):
Sk 21,25 - περὶ δὲ τῶν πεπιστευκότων ἐθνῶν ἡμεῖς ἐπεστείλαμεν κρίναντες μηδὲν τοιοῦτον τηρεῖν αὐτούς, εἰ μὴ φυλάσσεσθαι αὐτοὺς τό τε εἰδωλόθυτον καὶ τὸ αἷμα καὶ πνικτὸν καὶ πορνείαν.

Všeobecně při výkladu biblického textu je potřeba zjistit záměr autora, co tím chtěl říci.
Proto je potřebné vědět:
1) jaká byla popisovaná událost, nevytrhávat věty z kontextu;
2) jakým způsobem tehdy lidé mysleli, uvažovali a vyjadřovali se;

1)
Událost popsaná v bibli (ČEP):

Sk 21
17 Když jsme přišli do Jeruzaléma, přijali nás bratří s radostí.
18 Nazítří se Pavel odebral i s námi k Jakubovi, kde se sešli všichni starší.
19 Pavel je pozdravil a vyprávěl jim podrobně všechno, co Bůh jeho působením vykonal mezi pohany.
20 Když to vyslechli, chválili Boha. Potom řekli Pavlovi: "Pohleď, bratře, kolik tisíc židů uvěřilo v Krista, a všichni jsou nadšenými zastánci Zákona.
21 O tobě se doslechli, že prý učíš všechny židy, žijící mezi pohany, aby odpadli od Mojžíše: aby přestali obřezávat své syny a žít podle otcovských zvyků.
22 Co teď? V každém případě se dovědí, žes přišel.
23 Udělej tedy, co ti radíme: Jsou tu čtyři muži, kteří na sebe vzali slib. Připoj se k nim,
24 podrob se s nimi očistnému obřadu a zaplať za ně, co je předepsáno; pak si budou moci dát ostříhat hlavu. Tak poznají všichni, že není ani trochu pravdy na tom, co se o tobě říká, a že naopak sám jsi věrný Zákonu a žiješ podle něho.
25 Pokud jde o pohany, kteří přijali víru, těm jsme písemně oznámili své rozhodnutí, že nemají jíst pokrmy obětované modlám, ani krev, ani maso zvířat nezbavených krve, a že se mají vyvarovat smilstva."

Tedy čtyři věci. Dále je popisováno, jak se Pavel zachoval, takže o krvi víc nic. V textu je však zmínka o dřívějším písemném oznámení pohanům, ta událost se nachází v bibli (ČEP):
Sk 15
1 Tu přišli do Antiochie někteří lidé z Judska a začali bratry učit: "Nepřijmete-li obřízku, jak to předpisuje Mojžíšův zákon, nemůžete být spaseni."
2 Pavel a Barnabáš s tím nesouhlasili a dostali se s nimi do sporu; proto bylo rozhodnuto, aby ti dva a ještě někteří jiní z Antiochie šli do Jeruzaléma a předložili tuto otázku apoštolům a starším.
3 Církev je tedy vyslala na cestu a oni šli přes Fénicii a Samařsko a všude k veliké radosti bratří vyprávěli, jak se i pohané obracejí k víře.
4 Když přišli do Jeruzaléma, byli přijati církví, apoštoly a staršími a vypravovali jim, jak je Bůh ve všem vedl.
5 Tu povstali někteří bratří z farizeů a prohlásili: "Pohané musí přijmout obřízku a musí se jim nařídit, aby zachovávali Mojžíšův zákon."
6 Apoštolové a starší se tedy sešli, aby celou tu věc uvážili.
7 Když došlo k velké rozepři, povstal Petr a promluvil k nim: "Dobře víte, bratří, že si mě Bůh hned na začátku mezi vámi vyvolil, aby ode mne pohané uslyšeli slovo evangelia a uvěřili.
8 A sám Bůh, jenž zná lidská srdce, se za ně postavil: Dal jim Ducha svatého tak jako nám
9 a neučinil žádného rozdílu mezi námi a jimi, protože jejich srdce očistil vírou.
10 Proč tedy nyní pokoušíte Boha a chcete vložit na učedníky břemeno, které nemohli unést ani naši otcové ani my!
11 Věříme přece, že jsme stejně jako oni spaseni milostí Pána Ježíše."
12 A když Barnabáš a Pavel začali vypravovat, jaká znamení a divy činil Bůh skrze ně mezi pohany, všichni ve shromáždění zmlkli a poslouchali.
13 Když domluvili, ujal se slova Jakub a řekl: "Bratří, slyšte mne!
14 Šimon vypravoval, jak Bůh poprvé projevil pohanům svou milost a povolal si z nich svůj lid.
15 S tím se shodují slova proroků, neboť je psáno:
16 `Navrátím se zase a znovu postavím Davidův zbořený dům, z jeho trosek jej opět vystavím a zbuduji, jako byl dřív,
17 aby také ostatní lidé hledali Pána, všechny národy, které jsem přijal za své. To praví Pán,
18 který to oznámil už před věky.´
19 Proto já soudím, abychom nedělali potíže pohanům, kteří se obracejí k Bohu,
20 ale jen jim napsali, aby se vyhýbali všemu, co přišlo do styku s pohanskou bohoslužbou, aby nežili ve smilstvu, aby nejedli maso zvířat, která nebyla zbavena krve, a aby nepožívali krev.
21 Vždyť Mojžíš má odedávna po městech své kazatele, kteří čtou jeho Zákon v synagógách každou sobotu."
22 Tu se apoštolové a starší za souhlasu celé církve rozhodli, že ze svého středu vyvolí dva muže a pošlou je s Pavlem a Barnabášem do Antiochie. Byli to Juda, kterému říkali Barsabáš, a Silas, přední muži mezi bratřími.
23 Po nich poslali tento dopis: "My, apoštolové a starší, vaši bratří, posíláme pozdrav vám, svým bratřím v Antiochii, Sýrii a Kilikii, kteří jste dříve byli pohany.
24 Dověděli jsme se, že vás někteří lidé od nás zneklidnili a zmátli svými slovy, ačkoliv jsme jim k tomu nedali žádný pokyn.
25 Proto jsme se jednomyslně rozhodli, že zvolíme dva muže a pošleme je k vám s našimi milými bratry Barnabášem a Pavlem,
26 kteří ve službě našeho Pána Ježíše Krista nasadili svůj život.
27 Posíláme k vám tedy Judu a Silase, kteří vám to vše sami potvrdí.
28 Toto jest rozhodnutí Ducha svatého i naše: Nikdo ať vás nezatěžuje jinými povinnostmi než těmi, které jsou naprosto nutné:
29 Zdržujte se všeho, co bylo obětováno modlám, také krve, pak masa zvířat, která nebyla zbavena krve, a konečně smilstva. Jestliže se toho všeho vyvarujete, budete jednat správně. Buďte zdrávi."
30 Pak se pověření bratří odebrali do Antiochie. Tam všechny shromáždili a odevzdali jim dopis.
31 Když jej bratří přečetli, velmi se zaradovali, protože je uklidnil.

Při šíření evangelia pohanům, přes Malou Asii až do "dnešního" Řecka, došlo ke konfliktu, kdy někteří křesťané ze Židů tvrdili, že křesťané z pohanů musí zachovávat Mojžíšův zákon, hlavně se jednalo o obřízku. Dostalo se to až k apoštolům a starším, kteří se sešli, aby celou věc přehodnotili. Nemohli se dohodnout, pak pronesl řeč Petr a následně Jakub. Výsledkem byl poslaný dopis ve kterém bylo napsáno, ne co mají dělat, ale čemu se mají vyhýbat - čtyři věci. Ani tady není o krvi více. Je však zajímavé, že pořadí těchto věcí je jiné:

20 návrh - řeč Jakuba
...vyhýbali všemu, co přišlo do styku s pohanskou bohoslužbou, aby nežili ve smilstvu, aby nejedli maso zvířat, která nebyla zbavena krve, a aby nepožívali krev.
29 znění - poslaný dopis
Zdržujte se všeho, co bylo obětováno modlám, také krve, pak masa zvířat, která nebyla zbavena krve, a konečně smilstva.

Vypadá to tedy, že před napsáním dopisu se apoštolové i starší radili a hledali v SZ hlavně v Mojžíšově zákoně co platí pro příchozí pohany do Izraele a co měl na mysli Jakub i když pořadí necitoval přesně.
Pořadí uvedé v dopise je citováno podle pořadí textu v Lv 17,8n (první tři věci) a Lv 18 (poslední čtvrtá).
Pro zajímavost - tyto texty jsou prvními napsanými pro příchozí v Izraeli po popsání Dne smíření - Lv 16.
První tři věci jsou přímo pro příchozí, čtvrtá věc se týká zvyklostí pohanských národů - Egypt (z kterého vyšli) a Kanán (kam směřovali), a Jakub asi pochopil, že se to týká i příchozích, tedy těch kteří přešli od uctívání pohanských božstev k uctívání Hospodina.
V textech je psáno toto pořadí:
- o obětovaném ne Hospodinu, tedy modlám v Lv 17,8-9
- o krvi v Lv 17,10-14
- o nevykrveném mase v Lv 17,15-16
- o smilstvu v Lv 18. kap.

Lv 17
10 Kdokoli z domu izraelského i z těch, kdo mezi vámi přebývají jako hosté, bude jíst jakoukoli krev, proti tomu se obrátím; každého, kdo by jedl krev, vyobcuji ze společenství jeho lidu.
11 V krvi je život těla. Já jsem vám ji určil na oltář k vykonávání smírčích obřadů za vaše životy. Je to krev; pro život, který je v ní, se získává smíření.
12 Proto jsem rozkázal Izraelcům: Nikdo z vás nebude jíst krev, ani ten, kdo mezi vámi přebývá jako host, nebude jíst krev.
13 Kdokoli z Izraelců i z těch, kdo mezi vámi přebývají jako hosté, uloví zvíře nebo ptáka, které se smí jíst, nechá vytéci jeho krev a přikryje ji prachem,
14 neboť život každého tvora je v jeho krvi, ta ho oživuje. Proto jsem Izraelcům řekl: Nebudete jíst krev žádného tvora, neboť život každého tvora je v jeho krvi. Každý, kdo by ji jedl, bude vyobcován.

Výklad zdržování se krve v Sk 21,25 nás dovede k Lv 17,10-14 nic jiného apoštolové i starší neměli na mysli. Text se týká jedení krve zvířat, ohledně transfúze krve tento text nemluví.

2)
Tehdejší doba a myšlení lidí

Prof. ThDr. Jan Heller
Evangelická teologická fakulta University Karlovy
(výběr vztahující se pouze ke krvi)

„Bůh život stvořil a chce jej tu mít. To je z celku Písma zřetelné. A Spasitel přišel, aby jeho ovce měly hojnost života.“
V předklasickém starověku, především u Semitů, převládá představa o člověku značně vzdálená dnešku. Člověk je podobný nádobě z hlíny (srovnej Adam – člověk, adama = hlína, půda, země), naplněné krví (hebrejsky dám). Tato nádoba se ve staré době nazývá „duše“ (hebrejsky nefeš). Teprve později označuje výraz „duše“ – nefeš individuum i individualizovaný, tedy jednotlivý život, tak zvláště v Novém zákoně. Proto je původně „krev v duši“ – tak doslova v hebrejském znění Genesis 9:4 „Pouze maso s jeho duší – jeho krví – nebudete jíst ...“ (1. Mojžíšova 9:4) Duší se pak ve Starém zákoně nazývá každý tvor, který má v sobě krev, tedy i zvířata. Člověk nemá duši, nýbrž je duší. (1. Mojžíšova 2:7) Když však krev z duše vyteče, duše zemře. Může být – jako nádoba – i vylita k smrti (Izajáš 53:12) nebo zaplavena (Žalm 69:1,2), i to je konec. Odtud vyrostla stará představa, že krev v lidském nitru, tedy v semitské „duši“, oživuje, ba že je nositelem života. Toto staré pojetí najdeme i v řadě biblických míst. (3. Mojžíšova 17:11 a jiné) Z této představy pak vznikla pověra: napiju-li se cizí krve, přivlastním si magicky cizí život, a tak obohatím, rozšířím či prodloužím svůj vlastní. Z takových pověr rostou starobylé představy o upírech i pohanské obřady, při nichž se pila krev.
V Izraeli, církvi Staré smlouvy či v pohledu Hospodinově je však každé parazitování, každý život na cizí účet, každé využívání, zneužívání a kořistění něčím, co se Bohu nelíbí. Pochopitelně. A proto jako hráz proti takovému pití krve a vůbec proti jakýmkoli magickým manipulacím je zakázáno krev používat.
Celý problém má hluboké kořeny, ale ty nejsou jen ve staré symbolice krve či v pověrách s ní spojených, nýbrž v tom, že Bůh tu chce mít život. (1.Mojžíšova 1:22,28) Ne krev, v různých dobách různě chápaná, ale sám život je klíč k problému: Bůh život stvořil a chce jej tu mít. To je z celku Písma zcela zřetelné. A Spasitel přišel, aby jeho ovce měly hojnost života. (Jan10:10) Ten, kdo starozákonní příkazy o krvi staví nad Boží příkaz k životu, dopouští se těchto chyb:
a) vytrhuje starozákonní výpovědi z jejich zřetelné dobové souvislosti,
b) nadřazuje znamení života (krev) nad život sám, a tak se vlastně vzpírá Boží vůli. Kdo kvůli příkazu ve Skutcích 15:29 odmítá transfúzi a myslí si, že tím koná Bohu oběť, možná jakousi oběť koná, ale je to oběť modlám vlastních představ, a s oběťmi křesťanských mučedníků v římských arénách nebo Jana Husa to nemá nic společného.

3)
Myšlení a jednání Svědků Jehovových

Je dobré vědět, že řadoví členové Svědků Jehovových (SJ) vykládají bibli tak, jak ji vykládá jejich ústředí. Nemohou jinak a mají k tomu své důvody.
Takže pokud se někdy dostanou i k tomuto článku, budou se na něj dívat něvěrohodně a s předpojatostí odmítnout jej.
Pokud vstoupíte do řad SJ, budete asi prožívat postupně tato období:
1. Radost, zájem a nadšení. Začne se totiž u vás naplňovat přirozená duchovní potřeba. A protože nebude chybět ani vzájemné společenství, tak i doplňovat potřeba duševní.
2. Postupně zjistíte, že se musíte dost snažit, abyste byli dobří. Možná i zjistíte, že ústředí organizace občas napíše něco s čím se až tak nemusíte ztotožňovat. Ale věříte dál organizaci SJ.
3. Začnete mít strach a vaše jednání bude motivováno převážně strachem. Strach z toho, že:
- musíte být dost dobří, abyste byli uspokojivě přijímáni;
- pokud uděláte něco špatně, budete pokáráni;
- nebudete konat dostatečně veřejnou službu;
- pokud projevíte své pochybování, budete náležitě poučeni staršími vč. poslušnosti organizaci;
- pokud uděláte něco jinak, než organizace ukládá, budete pokáráni (všeobecně známé je číst a rozumět bibli jinak než organizace SJ a také kontakt s bývalými členy SJ); výkladem bible je totiž Jehovou pověřeno jen ústředí SJ, ostatní nemohou rozumět;
- nesouhlasit v něčem s organizací SJ je totéž co nesouhlasit s Jehovou a jít tedy proti němu;
- pokud byste opustili organizaci SJ nebo byli vyloučeni, odpadáte od Jehovy a jste vydáni napospas satanu, všechny kontakty s vámi budou přerušeny a budete výstrahou ostatním členům SJ;
Prostě převážně strach, jenže to se těžko před druhými přiznává.

K rozhovoru se SJ o transfúzi krve:
Pokud dojde řeč na toto téma, pak SJ budou tvrdit to, co učí jejich organizace i kdybyste jim z bible ukázali ohledně krve cokoliv; i kdybyste se jich zeptali na jakém biblickém základě rozdělují, které složky krve se mohou přijímat a které ne; i kdybyste se jich zeptali, proč Ježíš Kristus mluví o přijímání krve J 6,25-64; Mt 26:26-29; (i kdybyste se jich zeptali, jestli jedí salámy a jak je to s třetí věcí); prostě pokud něco tvrdí ústředí SJ, není to jinak. A mají strach. Pokud by transfúzi krve přijali, budou odmítnuti společností SJ a možná vyloučeni. Pokud transfúzi krve odmítnou i třeba s následky, budou na jejich shromáždění veřejně pochváleni za nebojácnou víru a dáváni za vzor ostatním.

I když společnost Strážná věž změnila některé body svého učení a to třeba i několikrát (např. o lidech Sodomy a Gomory...), řadoví SJ stále organizaci věří ve výkladu bible a nechtějí připustit, že by to mohlo být jinak, než tvrdí věrný a rozvážný otrok.

Se Svědky Jehovovými jsem se několikrát setkal či potkal, asi jako každý. V poslední době jedna z prvních otázek, kterou jim položím když mě osloví je:
"Co musím udělat, abych byl zachráněn?" (pro věčný život)
Jednejme s nimi jako nám rovnými před Bohem, i když si to asi nemyslí...