knihovna - mimo mísu - kontroverze

Původ života a původ člověka

Jsou dvě teorie:
- vývojová = evoluční teorie
- stvořitelská = kreacionistická teorie

Ve škole jsem se učil teorii evoluční. Později jsem se setkal s teorií kreacionistickou.
Poznámky, co nás ve školách neučili a v televizi neřeknou:

1. Vznik planety Země
- ve vědeckých kruzích stále diskutabilní stáří naší planety
- odhaduje se a nic není potvrzeno
- radiometrické datování nespolehlivé / co nezapadá do teorie je smeteno ze stolu
- nedávno zpráva, že Země je o několik milionů let mladší - diskuse na internetu

2. Vznik aminokyselin
- stavební kameny pro živé organismy
- většina živých organismů je tvořena z 20 základních aminokyselin
- v roce 1953 Stanley Miller provedl experiment, smíchal vodní páru, metan, čpavek a vodík v jiskrové komoře, produktem byly složité molekuly včetně několika různých druhů aminokyselin
- 2% a nebylo jich 20
- většina byla dehet, byla tam i zničující kyselina mravenčí
- tento biochemik aminokyseliny izoloval, jinak by je další výboje zničily
- hypotetická "prapolévka" nebyla v laboratoři nikdy demonstrována, je to prostředí nevhodné pro vznik života
Existuje několik teorií vzniku z prvotní DNA, RNA nebo proteinů. Jejich výsledky shrnul K. Dose v roce 1988: "Všechny diskuse o základních teoriích a experimentech na tomto poli v současné době buď končí ve slepé uličce, nebo přiznáním nevědomosti." G. Joyce vyjádřil v jednom článku chmurný postřeh, že badatelé z oblasti vniku života si postupně zvykli na "nedostatek experimentálních údajů" a vysoký stupeň frustrace.

3. Vznik bílkovin
- aminokyseliny uskupené v přesném pořadí tvoří bílkoviny
- nejjednodušší bílkovina má asi v počtu 100 aminokyselin v přesném pořadí
- toto pořadí musí být kódováno
- možnost samovolného vzniku je mizivá, zkuste si to matematicky spočítat

4. Vznik živé buňky
- buňka je tak složitá, že se většině lidí o tom ani nezdá
- jako město s celou infrastrukturou, vše musí jet podle plánu, jinak nastane kolaps
- DNK
- i kdyby se podařilo učinit buňku, nebude živá..., vznik života je stále nevysvětlen...

5. Vznik organismů
- je potřeba přesný kód - DNK
- každý organismus má přesné DNK..., nové informace...
- nové informace v případě získání musí být uloženy, to je obrovský problém
- = dva faktory = přírodní výběr a mutace
- přírodní výběr nestačí (přežije silnější)
- umělý výběr - dělají lidé - šlechtění (maso, zrna,...)
- má své meze - genotyp, fenotyp; nepřekročí rodovou bariéru
- octomilka / Drosophila melanogaster
- plemena, odrůdy - při návratu zpět do volné přírody buď vyhynou, nebo se během pár generací vrátí do standardu
- přírodní výběr tedy zabraňuje vytváření odchylek a chrání si tak standard rodů (pro nás pozitivní odchylku považuje za negativní...)
- přírodní výběr je tautologie
Má-li mít takto chápaná věda pro biologickou složitost vůbec nějaké vysvětlení, musí se spokojit s tím, co zbyde po vyloučení nepřijatelného, tj. Boha, nebo i jakékoli nemateriální síly teoreticky pohánějící evoluci k větší složitosti.
Přírodní výběr je nejlepší ze zbývajících alternativ a pravděpodobně jedinou. V této situaci mohou někteří dospět k rozhodnutí, že darwinismus jednoduše musí být pravdivý. Pak bude cílem dalšího zkoumání už jen vysvětlit, jak přírodní výběr funguje a vysvětlit zjevné nesrovnalosti.
Je rozdíl mezi hledáním empirických důkazů s cílem vyzkoušet teorii o níž pochybujeme a hledáním důkazů s cílem najít potvrzení jediné teorie, kterou jsme ochotni tolerovat.
- mutace je změna v DNK z důsledku vnějších příčin - záření,...
- přinese změnu v organismu
- není to ale tak jednoduché jak by se mohlo zdát
Mnohé orgány vyžadují pro své funkce náročnou kombinaci složitých částí. Nejběžnějším příkladem jsou oko a křídlo.
První krok k nové funkci - jako je zrak, nebo schopnost létat - by neznamenal nutně výhodu - spíš překážku. Zde jsme nuceni si představit takovou mutaci, která tuto složitou schopnost přinese celou najednou a natolik funkční, že to stačí poskytnout danému tvorovi výhodu při plození potomstva.
Evolucionisté však popírají skokové (velké) mutace, mají k tomu své důvody.
Křídlo, které u hmyzu, ptáků a netopýrů existuje ve zcela odlišných podobách, je záhadou. Přinášela první "nekonečně malá zděděná modifikace" směřující ke vzniku křídla nějakou výhodu? Pokud se přední končetiny začaly měnit v křídla, staly se neobratnými pro uchopování a šplhání pravděpodobně dávno před tím, než se staly užitečnými alespoň pro plachtění, což hypotetického předchůdce stavělo do vážné nevýhody.
- mutace by musela mít "inteligenci", ale to nejde dohromady
- z přední nohy křídlo - tak tato mutace se zaměří na změnu patřičného úseku v DNK
- bylo zjištěno, že mutace jsou z více než 99% buď negativní, nebo neutrální
Genetická informace je přesná. Náhodné mutace nemohou nebýt škodlivé, protože vedou ke ztrátě informace.
Mutace nikdy nezvyšují informaci, pouze upravují informaci danou.
To, zda člověk shledá uvěřitelným scénář vývoje složitých soustav, je prvek subjektivního soudu. Objektivní skutečností je, že tyto scénáře jsou dohady. Ptačí a netopýří křídla se objevují mezi fosiliemi - zkamenělinami jako již vyvinuté a zatím nikdo nikdy experimentálně nepotvrdil, že by vývoj křídel a očí byl možný. Téměř každý, kdo v posledních šedesáti letech studoval biologii vč. na vysoké škole, byl veden k tomu, aby věřil, že fosilní doklady jsou mocnou oporou klasické darwinovské teze, a nikoli dluhem.
- Archeopteryx ("staré křídlo")... ptakopysk...

6. Myšlení evolucionistů a o co jde
Empirismus není hlavní hodnotou, o kterou jde. Důležitější je zachování naturalistického světového názoru a prestiže "vědy", jako zdroje veškerého důležitého poznání. Paradigma (z představ a předpokladů) je tvořeno základními předpoklady, které určují současný náhled na svět. Lidé mají běžně sklon vidět to, k čemu byli naučeni, a nevidí to, o čem vědí, že by to přítomno být nemělo. Ani nejlepší vědci nejsou výjimkou.
---
Britské přírodopisné muzeum v Londýně, oslavilo r.1981 sto let své existence otevřením nové výstavy o Darwinově teorii. Jednou z prvních věcí, které návštěvník uviděl, byla tabule s nápisem:
Už jste si někdy říkali, proč je na světě tolik různých druhů živých tvorů a rostlin?
Jednou myšlenkou je, že všechno živé, co dnes vidíme, se procesem postupné změny vyvinulo ze vzdálených předků. Jak mohlo k této evoluci dojít? Jak se jeden druh mohl změnit v jiný? Výstava v tomto sále je věnována jednomu možnému vysvětlení - vysvětlení Charlese Darwina.
Poblíž byla další tabule: "Jiný názor je, že Bůh stvořil všechno živé jako dokonalé a neměnné".
Informační brožura tvrdila, že "představa evoluce přírodním výběrem není přísně řečeno vědecká", protože byla vytvořena spíš logickou dedukcí než na základě empirických (zkoumání) důkazů. Dále uvedla postřeh, že "pokud je evoluční teorie pravdivá", přináší... Celkově výstava vyznívala tak, že je darwinismus důležitou teorií, ale ne něčím, o čem by se vůbec nedalo pochybovat.
Na tato relativistická vyjádření reagovali význační vědci velkým hněvem. Kromě neopodstatněného obvinění z marxismu (Marxisté obvykle preferují takový model evoluční změny, k níž dochází v prudkých poryvech, protože lépe odpovídá jejich představě o společenských změnách.) šlo hlavně o to, že zaměstnanci Muzea vystoupili na veřejnost s pochybnostmi o neodarwinismu a dokonce i o existenci fosilních předků - s pochybnostmi, které se dříve vyslovovaly pouze v odborných kruzích.
Spor se odehrával na stránkách vědeckého časopisu Nature. Jeden z článků rozváděl myšlenku, že výstavu musel připravovat někdo, kdo není v těsném kontaktu s týmem muzea, protože většina těchto biologů "by radši přišla o svou pravici," než by začali větu slovy: "Pokud je evoluční teorie pravdivá". To vyvolalo rozhořčenou odpověď 22 význačných biologů, které šokovalo, že Nature zastává názor, že teorie má být předkládána jako fakt.
Redaktoři Nature až se zpožděním přišli na to, že darwinismus je mezi vědci spornější, než si mysleli, a pokusili se zaujmout mírnější stanovisko. Následující článek "Jak pravdivá je evoluční teorie?" však způsobil ještě větší zmatek, protože zahrnoval ústupky, které darwinisty musely znepokojovat ještě více než výstavy v muzeu. Tento úvodník nejen že naznačoval, že darwinismus je metafyzický systém, udržovaný částečně vírou, ale přímo přivolával pohromu, když vybízel muzeum, aby poučovalo veřejnost o průkazných problémech, kvůli nimž někteří o darwinismu pochybují.
Takto to samozřejmě nešlo nechat, takže v dalším článku byly věci uvedeny na "pravou" míru v duchu darwinismu. Přesto převládl názor, že by návštěvníky jen mátlo, kdyby se jim předkládala představa, že "O vzniku druhů" je jen jednou knihou z mnoha. Celá epizoda byla vysvětlena jako porušení důvěry ze strany "státních zaměstnanců" (tj. vědců muzea), jejichž povinností bylo předkládat veřejnosti tradičně přijímanou pravdu, a nikoli ji mást neortodoxními názory. Muzeum nakonec podlehlo všeobecnému nátlaku a sporná místa expozice pozměnilo - sporné body byly zamlčeny.
---
Tlakům o to, jak se budou vyučovat přírodní vědy, se samozřejmě nevyhnulo školství. Bylo přijato r. 1981 Metodické prohlášení, jehož základní myšlenkou je umožnění vyučování evoluce, jak ji chápou darwinisté a důkladnější pojednání o evoluci ve třídách a učebnicích.
Přestože vnucování názorů není slučitelné s cílem vzdělávání (evolucionisté), vnucování poznání je veškerou náplní vzdělávacího procesu. Vše tedy směřuje k prosazení jediné myšlenky: evoluce patří do kategorie poznání, a nikoli pouhých názorů, takže odpor vůči ní pramení z nevědomosti, kterou se školství právem usiluje vymýtit.
Hlavní problémové oblasti jsou opomíjeny nebo minimalizovány. Žáci mají být ujišťováni v tom, že věda je spolehlivý podnik schopný samostatné korekce, že údajně vědecké námitky vůči přijímaným teoriím vědecká obec zvážila a odmítla, a že evoluce je vědecky přijímaný fakt. Způsob těchto formulací dělá dojem snahy spíš informace utajit, než s nimi seznamovat.
---
Samozřejmě ti co upozorňují na trhliny budou obviněni z fanatismu a nevědeckosti, což se už mnohokrát stalo.
Říká se tomu indoktrinace...
---
Jednání evolucionistů není věda, ale pseudověda, dělají závěry a pak hledají jak k nim dojít...
Z tohoto přístupu vyplývá, že vědecký statut teorie nezávisí ani tak na jejím obsahu, jako spíše na postoji jejích stoupenců ke kritice.
Vědecké organizace se věnují spíš ochraně evoluce, než její prověřování.

7. Ostatní
- je toho mnohem víc, např. problematika datování, zkuste si zjistit přesnost radiometrického datování, podle čeho se datuje stáří fosilií, podle čeho se datuje stáří geologických vrstev, apod.

Závěr:
Jediný důkaz evolucionistické teorie - mlčení. (položená otázka evolucionistům - už se párkrát stalo...) Darwinova teorie zůstává teorií; fakta ji nepotvrzují.
Jediný důkaz kreacionistické teorie - mlčení. (nejde dokázat způsob vzniku života).
Není moc lehké si nechat pouze vědecký přístup v hledání po vzniku života.